Článek
Proti vyslovení důvěry byli především voliči ODS a KSČM. Podle ředitele STEM Jana Hartla se v tom odráží jistá obezřetnost v přístupu k hodnocení Grossovy vlády. Například v roce 1998 se pro důvěru někdejší Zemanově vládě vyslovilo 51 procent dotázaných. "Ve svých soudech je naše veřejnost poměrně zdrženlivá, takže většinou dá vládě podmínečný souhlas. Lidově řečeno to znamená, ukažte co umíte a my vám to pak spočítáme," uvedl Hartl.
Daleko větší podíl důvěry občanů si získal Grossův způsob vyjednávání. Tři pětiny respondentů si myslí, že si při sestavování nového kabinetu vedl dobře. Podle Hartla je to zapříčiněno hlavně dlouhodobě vysokou oblibou Grosse u lidí a také jeho schopností komunikovat. Nejvíce byli s Grossem během vyjednávání spokojeni voliči ČSSD a KDU-ČSL. Voliči opozičních stran ODS a KSČM byli vůči Grossově osobě zdrženlivější, nikoli však tak radikálně jako u vyslovení důvěry Sněmovnou.
| .: ANKETA |
| Měli by podle vás poslanci vládě Stanislava Grosse vyslovit důvěru? |
| Hlasujte v anketě na konci článku. |
Ještě lépe než nový premiér vyšel z vládní krize v očích občanů prezident Václav Klaus. Jeho postoje při sestavování nového kabinetu považuje za kladné 77 procent dotázaných. Pozitivní hodnocení přitom Klaus získal napříč politickým spektrem.
Pokračovat v koalici: spíše ano
Nejednotná je veřejnost v hodnocení k opětovnému vytvoření vládní koalice na politickém půdorysu ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody. Staronová koalice jako nejrozumnější řešení je jasně přijatelná pouze pro 14 procent občanů, 38 procent oslovených je spíše pro pokračování původní koalice a 29 procent spíše ne. Setrvání na původním koaličním základě jednoznačně podporují sympatizanti KDU-ČSL a ČSSD. Skeptičtí vůči ní jsou nejen voliči opozice, ale i občané vysokoškolsky vzdělaní a mužská část populace.
Vysokou míru nespokojenosti vyjádřili oslovení občané s personálním složením nové vlády. 27 procentům se nelíbí vůbec a 34 má o ní pochybnosti. Podle Hartla nepříznivý výsledek určuje hlavně to, že veřejnost jasně nepochopila, jaký byl celkový cíl změny kabinetu. "Pokud by se veřejnost domnívala, že tím smyslem bylo dosáhnout výraznější změny, pak to na novém složení vlády patrné není," poznamenal Hartl. Varovné podle Hartla pro Grossovu vládu je, že většina občanů (55 %) nevěří tomu, že nový kabinet bude lepší, než byl kabinet Vladimíra Špidly.
Grosse podpořili méně vzdělaní
Z průzkumu STEM vyplynulo, že Grossova vláda si získala nejvíce stoupenců mezi voliči ČSSD a KDU-ČSL a mezi lidmi s nízkým stupněm vzdělání. Nejvýraznější skepse je naopak u lidí s vysokoškolským vzděláním. "Jako by se zdálo, že Grosse přijímají lidé méně politicky informovaní, méně se zajímající o veřejné dění a s menším vzděláním," uvedl Hartl.
Obava vzdělanější části obyvatelstva je vedena podle Hartla Grossovou nabídkou "příliš podbízivých a snadných řešení, která nebudou zaměřena na klíčové otázky české společnosti". Průzkum probíhal v úterý a ve středu, kdy byla jmenována nová vláda. Osloveno bylo 678 respondentů.
