Hlavní obsah

Protiletecký kryt mají jen tři státní nemocnice

Nepřejí si válku a nechtějí strašit. Nepřátelské ruské drony na území pobaltských států však donutily řadu zemí, včetně Německa, aktualizovat krizové plány a připravovat nemocnice na hrozící válečný střet. Česko nezůstává pozadu. Okamžitě provozuschopný kryt civilní ochrany však mají dnes už jen tři z dvanácti fakultních nemocnic, které zřizuje stát.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Foto z roku 2020. Do areálu pražského veletržního areálu v Letňanech přijel první vojenský konvoj s lékařským vybavením. Vláda zde chtěla vybudovat nouzovou nemocnici.

Článek

„Aktuálně se jedná o tři fakultní nemocnice,“ sdělili Novinkám zástupci ministerstva zdravotnictví na dotaz, kolik nemocnic má kryt k bezprostřednímu využití.

Jde o pražskou Fakultní Thomayerovu nemocnici a Fakultní nemocnici Bulovka. O tři stálé tlakové kryty se stará i Fakultní nemocnice Plzeň v areálu Bory a Lochotín.

Na jejich provoz a údržbu mají uzavřenou smlouvu s hasiči nebo krajem a jsou schváleny k ochraně civilistů v případě krize nebo vojenského napadení. Většina nemocnic má sice „pancéřované dveře“ někde v suterénu, slouží ale třeba jako sklep a nemají potřebnou certifikaci.

„Některé další nemocnice kryty také měly, ale byly již v minulosti vyřazeny z centrální evidence,“ dodává mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Kryty, které se v mírových časech udržují, úředně kontrolují a pravidelně servisují, nebyly ale zamýšleny jako podzemní nemocnice, spíš jako místo pro dočasný úkryt zdravotníků a pacientů.

V Plzni mohou stálé kryty pojmout až 3750 lidí, jak Novinkám přiblížila mluvčí FN Plzeň Gabriela Levorová.

„Pro poskytování léčebné péče není kryt z hlediska svého předurčení, stavebně-technického provedení a technologického vybavení, plánován jako ‚polní nemocnice‘,“ uvedla mluvčí.

A dodává: „Pobyt ukrývaných je plánován jako krátkodobý, a to na maximální dobu 72 hodin při plném provozu filtroventilačního zařízení podle pravidel pro využití krytu.“

Situace v posledních týdnech eskaluje s tím, jak se ruské drony pohybují na území suverénních členů NATO. Přípravy na krizové scénáře zintenzivnily třeba berlínské nemocnice. Podzemní infrastrukturu, protiletecké kryty nebo systémy, které zajistí fungování i při výpadku elektřiny a dodávek vody, buduje litevská univerzitní nemocnice ve Vilniusu. Estonští záchranáři budou mít ve výbavě i neprůstřelné vesty nebo satelitní telefony.

Umět zachránit život

Na hromadná neštěstí pravidelně lékaři a zdravotníci v Česku cvičí. V případě vojenského konfliktu by se musely všechny státní nemocnice, které zajišťují akutní péči - tedy aktuálně 12 zařízení - postarat o raněné.

Výběr článků

Načítám