Článek
„Hlavním závěrem celé studie ve zkratce je, že česká veřejnost bude ráda chránit přírodu, krajinu a klima. Zároveň má však velké obavy z ekonomických a sociálních dopadů takové transformace. Tyto obavy a překotnost, s jakou se z pohledu běžných občanů změny mohou dít, představují zásadní bariéru,“ shrnul zjištění ředitel STEM Martin Buchtík, podle něhož je nezbytné, aby byly navrhované změny sociálně přijatelné napříč společností.
Z šetření plyne, že lidé většinově souhlasí se zateplováním budov (77 procent), ekonomickou podporou obnovitelných zdrojů (76 procent) i navýšením příspěvků na pořízení solárních panelů či tepelných čerpadel (75 procent).
V menší míře pak s investicemi do nových pracovních příležitostí a sociálních opatření v regionech, kde dojde k útlumu průmyslu poškozujícího klima (69 procent), podpoře železniční namísto kamionové přepravy zboží (69 procent) i ekonomickému zvýhodnění veřejné dopravy (65 procent).
Takhle se v Keni pěstuje fairtrade káva. Její produkci ovlivňuje změna klimatu
„Pozitivní dopady Zelené dohody Češi očekávají především ve zlepšení kvality ovzduší a stavu české krajiny. Na druhou stranu ovšem panují silné obavy z dopadů na ekonomiku a životní úroveň domácností. Základní podmínkou úspěšné transformace je tedy řešení jejích sociálních dopadů,“ konstatoval průzkum s tím, že lidé stále nemají dostatek informací o příčinách a dopadech změny klimatu.
O Zelené dohodě má dostatečné povědomí desetina lidí, polovina ví něco málo a třetina téměř nic. „Lidé však očekávají, že přeměna ekonomiky označovaná jako Zelená dohoda bude velkou změnou, většinově se přiklánějí k tomu, že jde o změnu potřebnou, ale zároveň se obávají, že jde o změnu uspěchanou,“ uvádí STEM.
Optimističtí pozorovatelé, tedy lidé klonící se k razantnějším krokům, podle průzkumu tvoří 22 procent dotázaných a jde o dobře finančně zajištěné osoby. Opatrných příznivců je 26 procent. Těmto lidem záleží na životním prostředí, ale nejsou vstřícní vůči všem opatřením. „Nejsou tolik ochotní připlácet za klimatická opatření,“ konstatuje průzkum. „Nejistí“ mají podíl 13 procent, je to skupina, již politika moc nezajímá. Stejně je „zdrženlivých“, což jsou podle průzkumu usedlejší občané, kteří se bojí ekonomických změn tolik, že je téměř vždy odmítají. Razantních odpůrců klimatických opatření je pak téměř pětina. Často jsou to lidé skeptičtí vůči EU, kteří její opatření pro boj se změnou klimatu považují za nesmysl.
Průzkum proběhl v květnu a zapojilo se do něj 2086 lidí.