Hlavní obsah

Takhle se v Keni pěstuje fairtrade káva. Její produkci ovlivňuje změna klimatu

5. 8. 2022, 11:10

„Kvalita kávy se z 80 procent odvíjí od jejího zpracování.“ Věta pronesená jedním z členů keňského kávového družstva Kibukwo Farmers’ Cooperative je z těch, které utkví v paměti. Obzvláště pak, pokud dostane možnost seznámit se s procesem, který předchází tomu, než jsou kávová zrna napytlována a zamíří do světa.

Zpracování kávyVideo: Jaroslav Soukup, Novinky

 
Článek

Keňa patří mezi dvacítku největších producentů kávy na světě. Té se ročně celosvětově vypěstuje kolem deseti milionů tun. Keňská arabika, která z 95 procent míří na vývoz, se v zemi pěstuje na kávových plantážích v nadmořských výškách zhruba 1300 až 2000 metrů.

Družstvo Kibukwo Farmers’ Cooperative, které jsme navštívili, se nachází v oblasti Nandi Hills na západě země poblíž jezera Ukerewe. Vzniklo již v roce 2002 a posledních sedm let je zapojeno do certifikace fairtrade, která producentům zemí globálního jihu zajišťuje adekvátní a důstojné podmínky pro prodej jejich produktů. Koncept, který většina konzumentů vnímá nejčastěji skrze logo a o něco málo vyšší cenu, se pro rozvoj a udržitelnost zapojených komunit ukazuje jako velmi podstatný.

Vstoupili jsme na jednu z největších afrických skládek, přiživují ji i Evropané

Cestování

Družstva jako to v Kibukwo jsou díky podpoře vycházející z faitradového příplatku schopna čelit měnícímu se klimatu. Jeho změny nejsou doménou našich zeměpisných končin, jak si mnohdy sebestředně myslíme, ale globálním problémem.

Farmář William Togom pěstuje své kávovníky na terasovitě upraveném svahu. Podobně jako ostatní i on řeší problém s postupující erozí a zvyšováním teplot, které mají negativní vliv na produkci kávy. Arabica v Keni totiž vyžaduje teploty mezi 17 a 25 °C, což začíná být mnohdy problém. Togom vedle zastiňování kávovníků vysazováním další stromů na plantáži, přistoupil rovněž k podestýlání kávovníků, díky němuž se daří u rostlin zadržovat vláhu.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Zpracování kávy začíná protříděním kávových třešní.

Dalším krokem, k němuž keňští pěstitelé neodvratně směřují, je postupné vysazování, případně roubování odolnějších odrůd schopných lépe odolat škůdcům i změnám klimatu.

Kávovníky na plantážích plodí po třech letech od výsadby. Po šesti letech keř dosahuje maximálních výnosů, přičemž celková doba jeho plodnosti se pohybuje mezi 25 a 35 lety. Jejich obměna je tak nákladným a náročným během na dlouhou trať.

Safari v Keni je bezohledný masový hon na divoká zvířata

Cestování

Podobné problémy jako Togom řeší i další členka družstva farmářka Viola Chemeliová, která pěstuje kávu na tisícovce vlastních keřů. Možnost osamostatnit se a nebýt ekonomicky závislá na manželovi, kterému patří plantáž s dalšími třemi tisícovkami kávovníků, je pro ni zásadní a dává jí jistotu i do budoucna. Farmářka přitom není výjimkou, ženy tvoří třetinu členů družstva, které sdružuje téměř tisícovku farmářů.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Farmářka Viola Chemeliová

Samotné zpracování kávy jsme měli možnost vidět v družstvu Kaliluni Farmers Cooperative Society nacházejícím se na východě země v oblasti Machakos.

Kávové třešně tu zpracovávají tzv. mokrým procesem, při němž jsou sesbírané plody protříděny, promyty a zbaveny slupek. V kvasných nádržích pak probíhá fermentace, po níž následuje další promytí a finální sušení. Kávová zrna je potřeba průběžně prohrnovat a posléze zakrýt, aby na ostrém slunci nepopraskala.

Kam v Praze vyrazit za dobrou kávou? Tipy na nejlepší pražské kavárny

Cestování

Pěstování kávy nestačí

Čtyřiaosmdesátiletý Joseph Matingi Mbithi, jemuž na farmě pomáhá i dvojice synů, se stará o kávovou plantáž s tisícovkou keřů již 60 let. Navzdory věku se po příkrém svahu pohybuje s jistotou a samozřejmostí. Prostřihávání keřů, jejich přihnojování i následná sklizeň představují jen část jeho pracovního dne.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Joseph Matingi Mbithi chová díky fairtraidové podpoře slepice.

Farmář je rovněž včelařem, což dokumentují pro Evropana neobvyklé úly zavěšené na stromech zastiňujících svahy plantáže. Krom toho muž chová ještě trojici krav. Vedle mléka a medu se navíc může těšit i z pravidelné snůšky vajec. Díky zapojení družstva do fairtrade totiž členové v minulosti dostali několik kuřat. I díky nim tak může snáze čelit výzvám, jako je změna klimatu.

FOTO: Keňské národní parky při západu slunce

Cestování

Reklama

Související témata:

Výběr článků