Článek
„Budeme se snažit výdaje na obranu řídit efektivně, aby mířily na cíle výstavby vojenských schopností, které jsou hlavním závazkem vůči NATO,“ řekl po pondělním jednání vlády na dotaz Novinek ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Doplnil, že pokud stát splňuje vojenské schopnosti, je jedno, kolik procent HDP na obranu dává. Vyhnul se tak přímé odpovědi na to, jestli Česko ctí pětiprocentní závazek obranných výdajů.
Závazek pochází z loňského summitu v Haagu, kde se členské státy Aliance dohodly na navýšení obranných výdajů na pět procent HDP do roku 2035. Z toho 3,5 procenta HDP má jít přímo na tvrdé obranné výdaje a dalších 1,5 procenta HDP má směřovat na výdaje související s bezpečností.
Vláda v pondělí schválila mandát pro summit v Ankaře a ten by kromě složení delegace měl obsahovat také plán kabinetu, jak Česko závazky naplní. Podle Seznam Zpráv, které mají dokument k dispozici, v něm kabinet počítá se splněním dvou procent HDP na obranu už letos a s růstem tvrdých obranných výdajů na 3,5 procenta HDP do roku 2035. Veřejně ale členové koalice tak jasně nemluví.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na otázku Novinek ohledně závazku neodpověděl. Macinka splnění pěti procent HDP přímo nepotvrdil a připomněl, že v roce 2029 mají státy NATO o závazku znovu diskutovat. A předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) ve středu novinářům řekl, že jde o závazek minulé vlády: „Ten závazek udělala bývalá Fialova koalice. O nás bez nás.“
Následně dodal, že mu ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil, že se debata v Alianci posouvá od požadavku vynakládaných procent HDP na obranu k plnění reálných vojenských schopností.
Bez peněz schopnosti nebudou
Jenže podle oslovených expertů se schopnosti bez peněz nevybudují. Česko má vůči NATO řadu konkrétních úkolů. Musí například dokončit těžkou brigádu, modernizovat střední brigádu, posílit protivzdušnou obranu a připravit zemi na přesuny spojeneckých vojsk.
„Myslím si, že bez razantního navýšení výdajů to možné není. Máme obrovský deficit z minulosti, kdy byla armáda podfinancována. Ten musíme dohnat,“ řekl Novinkám bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý a připomněl, že prakticky všechno rychle zdražuje.
Růst podle něj musí platy vojáků i civilních zaměstnanců, zdraží i provoz nové techniky a její údržba. „Ať se nám to líbí, nebo ne, ke 3,5 procentům obranných výdajů se budeme muset blížit. Bude to obrovské dilema pro politickou reprezentaci státu, jak ty peníze najít,“ uvedl.
Na problém upozornila i studie Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle ní má česká armáda kvůli dlouhodobému podfinancování skrytý dluh zhruba 175 miliard korun. A tento deficit podle autorů studie nesmaže ani navýšení výdajů na 3,5 procenta HDP.
Bezpečnostní expert Vlastislav Bříza mladší z Fakulty sociálních věd UK upozorňuje, že procenta a schopnosti nejde stavět proti sobě. „Je důležité dodržovat obě kritéria. Vojenské schopnosti i výdaje na obranu jsou spojené nádoby,“ řekl Novinkám.
Přetížený trh tlačí ceny nahoru
Na Macinkovo tvrzení, že pokud stát splní požadované schopnosti, je jedno, kolik na obranu dává, reaguje Bříza odmítavě. „Není to jedno, protože jsme se k tomu zavázali,“ uvedl. Podle něj budou velmi drahé zejména systémy protivzdušné obrany a technika pro těžkou nebo střední brigádu, kam patří například bojová vozidla pěchoty CV90 a tanky Leopard. Jen za pěchotní vozidla má Česko zaplatit téměř 60 miliard korun.
Situaci komplikuje i přetížený zbrojní trh. Po ruské invazi na Ukrajinu nakupuje armádní techniku celý svět. „Poptávka je podstatně vyšší než nabídka. Výrobci proto razantně zvyšují ceny, a my tím pádem budeme potřebovat více peněz,“ konstatoval Bříza a zároveň zdůraznil, že je potřeba investovat miliardy do rozvoje kyberbezpečnosti.
Podle plánu předchozí vlády měly výdaje na obranu letos stoupnout na 2,2 procenta HDP a pokračovat v růstu každoročně zhruba o dvě desetiny procentního bodu až do roku 2035. Babišův kabinet ale po svém nástupu letošní rozpočet resortu obrany proškrtal. Na příští rok pak ministr Zůna žádá navýšení o 35 miliard korun oproti letošku, což by podle propočtů odpovídalo jen přibližně dvěma procentům HDP.
Právě proto bude důležité, jaký plán vláda do Ankary poveze. Podle Břízy nemusí říct přesné číslo v procentech pro každý rok, ale musí být zřejmé, že výdaje porostou. „Jde o to jasně ukázat rostoucí trend. To je zásadní,“ zdůraznil.
Pomoci by podle něj mohlo i angažování nového vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO Jakuba Landovského. „Je zastáncem zvyšování nákladů na obranu, protože si uvědomuje, jak je situace ve světě nebezpečná,“ doplnil s tím, že Landovský by mohl mít vliv i na premiéra, aby trend rostoucích výdajů na obranu akcentoval.
