Článek
„V rámci aktuálně projednávané novely zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, navrhuje poslanec Michal Zuna (TOP 09) navýšení stropu pobytového poplatku z padesáti na sto korun na osobu a den,“ uvedl prezident svazu Eduard Bláha. Tento krok se podle jeho slov odůvodňuje potřebou krytí zvýšených nákladů obcí i snahou o regulaci overturismu.
„Pokud bude tento poslanecký přílepek přijat bez úprav, tak povede ke zdražení a významnému zhoršení dostupnosti indikované komplexní lázeňské péče pro nízkopříjmové skupiny obyvatel, jak to potvrdil i průzkum provedený mezi pacienty,“ varoval Bláha v otevřeném dopise.
Sdružení lázeňských míst (SLM), v němž se soustředí lázeňská města, s názorem poskytovatelů služeb nesouhlasí a tvrdí, že poplatek z pobytu je tradiční a běžně vnímaný na celém světě jako součást nákladů na dovolenou, relaxační pobyt nebo léčení. „Návštěvník turistické destinace se v tu chvíli stává občanem daného místa a využívá kompletně zdejší infrastrukturu,“ argumentuje SLM. Zvýšení maximální výše poplatku z pobytu není podle jejich názoru plošné zdražení.
Lázeňští hosté v Karlových Varech platí za den pobytu padesát korun.
„Maximální výše automaticky neznamená, že tuto hranici lázeňská místa využijí, což dokazují současná data,“ pokračuje sdružení měst s tím, že v současné době mají poplatek v maximální výši stanovena jen čtyři lázeňská města z celkových 27. Konkrétně se jedná podle zjištění Novinek o Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně a Luhačovice.
„Zavádění poplatku je plně v rukou obcí. Zvýšení stropu tedy nepovede automaticky ke zdražení, ale umožní městům lépe reagovat na vlastní potřeby,“ argumentuje ve společném prohlášení tajemnice SLM Jitka Ettler Štěpánková a předsedkyně sdružení a současně primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová (ANO).
Upozorňují, že poplatek z pobytu je významným zdrojem příjmů pro rozvoj lázeňských měst. „Investuje se z něj do veřejné infrastruktury, lázeňských parků, promenád, veřejných WC, městské zeleně, cyklostezek nebo informačních center, kulturních akcí. Přínos poplatku se bezprostředně vrací návštěvníkům i místním obyvatelům,“ popisují představitelky sdružení. Podle nich je lázeňský poplatek ve srovnání s ostatními platbami jen minimální náklad.
V Mariánských Lázních je lázeňský poplatek stanoven rovněž na maximální možné výši.
„Souhlasíme s tím, že poplatek sto korun na den není pro návštěvníka z Prahy důvodem, aby svůj prodloužený víkend zkrátil. Zásadně ale nesouhlasíme s alibistickým tvrzením, které toto navýšení obhajuje tím, že zákon sám o sobě poplatek nezvyšuje, ale pouze dává obcím právo jej zvýšit,“ podivoval se nad argumentací Bláha.
„Návrh je diskriminační, neboť míří výhradně na hospitalizace v lázních. Všechny ostatní hospitalizace ve zdravotnických zařízeních zůstávají od poplatku osvobozeny, byť mohou být vyvolány stejnou zdravotní obtíží pacienta,“ poukazuje prezident poskytovatelů lázeňské péče. „Jinými slovy – pokud je při následné lůžkové léčebné rehabilitaci užíván přírodní léčivý zdroj, tedy při lázeňské péči, tak je pacient povinen hradit poplatek, od kterého by byl bez užití tohoto zdroje osvobozen,“ zdůraznil Bláha.
Takový poplatek by se neměl vybírat od pacienta upoutaného po operaci na lůžko jenom proto, že jde o lůžko v lázeňském zařízení. „Už nyní se kvůli tomu lázeňští pacienti stále častěji přesouvají do zařízeních rehabilitačního typu, kde se poplatku vyhnou. Léčení stejných diagnóz tak vyjde pojišťovny téměř dvakrát dráž než v lázních! Předkládaný návrh tuto praxi nepochybně ještě posílí,“ míní Bláha.
Lázeňští hosté Karlových Varů při popíjení léčivých termálních pramenů ve Vřídelní kolonádě
