Článek
Rekonstrukce zahrnovala obnovu viditelných prvků fontány, světel, trysek a komplexní modernizaci technologií. Současně probíhala i obnova přilehlé kolonády, která je v majetku Léčebných lázní Mariánské Lázně. Modernizace fontány byla podle starosty Martina Hurajčíka nutná, protože její technický stav byl již v havarijním stavu.
Stavební firma nejprve pracovala v podzemí a u fontány měla pouze sklad materiálu. Řídicí místnost se přesunula z kolonády do podzemí fontány. V podzemí také dělníci vyměnili více než dva kilometry dlouhé potrubí, mnoho čerpadel a modernizací prošla i elektronika. V nadzemní části vyčistili nádrž fontány i kamenný povrch.
Fontána má nové dnes trysky a úspornější ozvučení a osvětlení. Na její modernizované podobě se podílel i slovenský architekt Pavel Mikšík, který ji v 70. letech minulého století navrhl.
Ke zpívající fontáně denně míří stovky lidí.
Fontána byla v Mariánských Lázních postavena při rekonstrukci promenády v letech 1982 až 1986. Tvoří ji kruhový bazén o průměru osmnácti metrů s dvanáctidílnou kamennou plastikou stylizovaného květu se středem z leštěné oceli.
Fontána má deset základních střikových systémů, dva jsou vytvářeny 330 ryskami, střední střik dosahuje výšky šesti metrů. Do roku 2012 zajišťovaly provoz fontány Léčebné lázně Mariánské Lázně, poté ji převzalo do správy město.
Provoz fontány řídí počítač, který vytváří různé střikové kombinace, včetně barevného osvětlení doplněného dvanácti skladbami. Mezi běžně hranými skladbami je například C Moll Osudová Ludwiga van Beethovena nebo předehra Netopýra Johanna Strausse mladšího. Z českých autorů pak nechybí Petr Hapka se svou skladbou Hudba pro fontánu nebo Karel Zich a jeho Vzpomínka na Mariánské Lázně. Při zvláštních příležitostech se hraje kupříkladu Smetanova Vltava nebo Mozzartova Malá noční hudba.
Během sezony hraje Zpívající fontána denně od sedmi ráno do sedmi večer každou lichou hodinu. V devět a deset večer i včetně projekce s barevným osvětlením.
