Článek
Pardubická škola však nyní narazila u České školní inspekce (ČŠI), protože část hodin češtiny, matematiky a angličtiny nahradila placenými semináři spolku, čímž porušila zásadu bezplatného vzdělávání.
„Žáci v těchto třídách neabsolvovali povinnou týdenní hodinovou dotaci stanovenou učebním plánem, když škola nahradila část vyučovacích hodin českého jazyka a literatury, matematiky či anglického jazyka placenými semináři spolku,“ píše se v inspekční zprávě z června letošního roku.
Za třídu Světa vzdělání podle ředitelky pardubické školy Gisely Kostelecké platí rodiče částku mezi 1,5 až dvěma tisíci korunami měsíčně.
Třídu učí zaměstnanci školy
Děti ve speciálních třídách Světa vzdělání mají upravenou výuku některých předmětů. Například matematiku se učí metodou Hejného, zaměřenou na pochopení principů, angličtinu mají od první třídy, často s rodilým mluvčím. Součástí balíčku je také nadstavba, tedy čtyři až pět hodin týdně navíc. V těch se učí například programovat nebo trénují logické myšlení.
Tomáš Blumenstein
- člen ODS, radní města Prostějov a kandidát do sněmovních voleb 2025 v Olomouckém kraji
- v letech 2007 až 2015 předseda české Mensy, v současnosti místopředseda
- v roce 2015 založil spolek Svět vzdělání, jehož je dodnes ředitelem
Výuku i nadstavbové hodiny vedou nejčastěji učitelé školy, případně zaměstnanci Světa vzdělání.
„Učitelé jsou v případě hodin navíc financovaní jinak, mají smlouvu se Světem vzdělání,“ vysvětlila Kostelecká. Hodiny probíhají v prostorách školy, na které má spolek podle ředitelky nájemní smlouvu.
Aby se dítě do třídy dostalo, musí uspět ve vstupním pohovoru. To se v praxi liší například od identifikace nadaných dětí, které procházejí pedagogicko-psychologickou poradnou. Pokud spolek na základě svých kritérií usoudí, že pro dítě je speciální třída vhodná, mohou ho do ní rodiče přihlásit.
„Naším cílem je posoudit, jestli se dítě v té třídě nebude trápit a bude mu tam dobře,“ řekl Novinkám zakladatel a ředitel spolku a zároveň radní města Prostějov Tomáš Blumenstein (ODS).
„Třída je taková šikovnější, protože děti jsou tam vybrané. Není to jako v běžné třídě, kde je široké spektrum dětí,“ uvedla Jarmila Bavlnková, ředitelka brněnské ZŠ Křídlovická, kde mají pět těchto speciálních tříd.
Kolik peněz rodiče za zařazení do třídy platí nevěděla: „To vám nepovím, to jde mimo mě, to si řeší Svět vzdělání.“ Ani ředitel spolku Blumenstein nebyl ochotný konkrétní čísla sdělit.
„Liší se to geograficky, protože máme různé náklady například v Praze a jiné v Českém Těšíně. V průměru je to něco přes dva tisíce měsíčně,“ odvětil. Ceny se navíc podle něj liší i mezi ročníky.
Nepřípustná segregace
ČŠI není z působení spolku na veřejných školách nadšená. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal pro Novinky uvedl, že problém představuje především fakt, že rodiče musí doplácet na něco, co by mohl zajišťovat zřizovatel: „Proč by měl být rodilý mluvčí jen pro vybrané žáky? Musí si to platit rodiče? Proč to nezaplatí zřizovatel pro všechny žáky?“
Proti vyčleňování dětí do speciálních hrazených tříd se vymezilo i ministerstvo školství. „Segregace žáků do tříd podle platební schopnosti rodičů není přípustná. Kritérium úplaty je právně problematické, neboť může vést k nepřípustné diskriminaci, zejména na základě sociálního původu. Za dodržování zákazu diskriminace odpovídá vždy ředitel školy,“ sdělila Novinkám mluvčí resortu Veronika Lucká Loosová.
„Variant, jak se výuka na školách organizuje, je velké množství, provedení se liší, proto nemůžeme říct, že je to celé špatně nebo proti zákonu. Ale jsou extrémní případy, které aktuálně řešíme s ministerstvem,“ dodal Zatloukal.
Tomáš Blumenstein je přesvědčený, že k žádné segregaci nedochází. „Je to nadstandard v rámci vzdělávání a tudíž hrazený. Náš spolek nemá žádné státní dotace, žádný příjem od státu,“ uvedl Blumenstein s tím, že spolek vytváří také učebnice i metodiku a školí učitele.
„Jsme dostupní“
Blumenstein je rovněž přesvědčený, že speciální třídy nejsou drahé. „Jsme dostupní téměř pro každého. Kdo chce, tak si to dovolí, protože dva tisíce korun měsíčně dneska není nic. I ve městech, kde je úhrada vyšší, třeba přes tři tisíce korun, lidé platí daleko více peněz za cokoliv jiného,“ míní Blumenstein.
Existují ovšem i školy, které podobný „nadstandard“ nabízejí bezplatně v rámci běžné výuky. Například v ZŠ Věry Čáslavské na Praze 6 organizují bezplatně bilingvní třídu, metoda Hejného také není ve školách výjimkou, stejně jako angličtina od první třídy, která bude navíc brzy povinná ve všech základních školách.
Ani zvláštní podpora nadaných dětí není nutně finančně náročná, jak dokládá třeba bezplatný program v ZŠ náměstí Curieových v Praze.
O placený „nadstandard“ je nicméně mezi rodiči velký zájem, jak potvrdil Blumenstein i oslovené školy. Svět vzdělání měl díky tomu v loňském roce obrat cca 30,8 milionu korun, jak plyne z jeho účetní závěrky.
Placené aktivity jsou podle ministerstva ve školách možné, zmiňuje v tomto kontextu například návštěvy kulturních představení, lyžařské či jiné kurzy. „V takových případech by ale mělo jít o jednorázové akce, nikoli o systémovou dlouhodobou součást výuky,“ dodala Lucká Loosová. Resort proto nyní ve spolupráci se zřizovateli hledá možnosti pro omezení podobných projektů.
Svět vzdělání vznikl už v roce 2015 a od té doby rozšiřuje své působení na veřejných základních školách po Česku, zvláště na Moravě a ve Slezsku. V současnosti spolupracuje s 22 školami, přičemž na každé funguje zpravidla více tříd.