Hlavní obsah

Policie žádá Sněmovnu o vydání Babiše s Faltýnkem kvůli Čapímu hnízdu

Právo, Novinky, rav, zpe, jas
Aktualizováno

Mandátový a imunitní výbor Sněmovny dostal žádost policie o vydání šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Žádost se týká kauzy Čapí hnízdo.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Zleva Andrej Babiš (vlevo) a Jaroslav Faltýnek (oba ANO)

Článek

„Mohu pouze potvrdit, že policie podala do Poslanecké sněmovny žádost o vydání k trestnímu stíhání dvou poslanců v případu Čapí hnízdo. Jména ani trestné činy nebudeme komentovat,“ řekla ve čtvrtek Právu mluvčí pražských městských žalobců Štěpánka Zenklová.

Žádost potvrdila i předsedkyně mandátového a imunitního výboru Miroslava Němcová (ODS).

„Pan předseda Sněmovny Jan Hamáček postoupil mandátovému a imunitnímu výboru dnes odpoledne žádost Policie hlavního města Prahy o udělení souhlasu s trestním stíháním pana poslance Babiše a pana Faltýnka,“ řekla Němcová Novinkám.

Babiš má vypnutý telefon, Faltýnek hovor položil. Vladimír Vořechovský z tiskového oddělení hnutí ANO Novinkám řekl, že Babiš je na dovolené mimo ČR. Žádné bližší informace o žádosti nemá.

Výbor se sejde příští týden

Výbor by měl jednat 18. srpna, na něm však ještě poslanci o vydání hlasovat nebudou. „To je první krok, musí se určit zpravodaj a pozvat poslance, aby se mohli vyjádřit,“ vysvětlila Novinkám Němcová.

Doporučení však výbor dá do 5. září, kdy začíná zářijová schůze dolní komory. Jasno by tak mělo být před volbami, které jsou naplánované na konec října. „Samotné vydání neznamená, že je to stanovení viny. Sněmovna rozhoduje pouze, zda vydá, nebo nevydá,“ upozornila Němcová.

Na dotaz, jak se výbor rozhodne, nechtěla odpovídat. „Nechci mluvit za kolegy, ale obecně můžu říct, že v žádostech, které od policie přišly, tak většině vyhověl,“ podotkla.

Hamáček nechtěl detaily policejní žádosti komentovat. S žádostí se nejprve seznámí mandátový a imunitní výbor. Sněmovna by o žádosti podle něj mohla jednat na zářijové schůzi.

Dotace 50 miliónů korun

Farma Čapí hnízdo v minulosti patřila společnosti Agrofert, jejímž majitelem byl až do do letoška Babiš.

Farma nejprve Agrofertu patřila, následně byla převedena na anonymní akcie na doručitele. Díky tomuto manévru mohla získat dotaci 50 miliónů, kterou by jako firma z koncernu Agrofert podle všeho dostat nemohla. Následně sfúzovala s jednou z Babišových společností, a tak se do holdingu vrátila.

Loni v březnu na mimořádné schůzi Sněmovny Babiš přiznal, že v době získání evropské dotace byli akcionáři farmy bratr jeho partnerky a jeho dvě dospělé děti.

Kauza Čapí hnízdo

Práce na projektu přestavby zanedbaného statku a lihovaru u Benešova na konferenční centrum začaly v roce 2006. Majitelem se stala firma Imoba z holdingu Agrofert, který patřil Andreji Babišovi. Postupem času přešla pod akciovou společnost Farma Čapí hnízdo s anonymními majiteli. Tato firma po zákazu anonymních akcií v roce 2014 zanikla a Čapí hnízdo přešlo zpět pod Imobu, která spravuje nemovitosti skupiny Agrofert.

Dotaci ve výši 50 milionů korun projekt získal v srpnu 2008. Dokončen a otevřen byl o dva roky později, už v té době byl v médiích spojován s Babišem, který však vlastnictví odmítal. Týdeník Ekonom tehdy uvedl, že firma při žádosti o dotaci byla brána jako malý podnik a v případě propojení s kapitálově silnější společností by dotaci nezískala.

V roce 2011 bylo při jednom z auditů zjištěno, že Farma Čapí hnízdo požádala v roce 2009 o jednu platbu dřív, než uhradila příslušnou fakturu. Kvůli porušení podmínek byla firmě vyměřena pokuta, která včetně penále dosáhla šesti milionů korun. V roce 2012 však byla většina odpuštěna, firma zaplatila 37 000 korun plus penále.

Babiš rok poté v Reflexu uvedl, že s Čapím hnízdem nemá nic společného a neví, komu patří. Společnosti prý půjčil 400 milionů korun a má tam pronajatu jednu budovu. Jen rok nato uvedl, že skupina Agrofert převzala „ztrátovou a předluženou farmu” Čapí hnízdo.

V roce 2015 policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo. Babiš už předtím řekl, že si není vědom žádného pochybení. Věcí se začal zabývat Evropský úřad proti podvodům (OLAF) a stala se i hlavním tématem pro mimořádnou schůzi Sněmovny. Na ní Babiš původně majitele firmy sdělit odmítl, posléze však řekl, že farmu Čapí hnízdo vlastnili v době získání dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Sněmovna pak na návrh ČSSD mimořádnou schůzi přerušila do doby, než OLAF zveřejní výsledky svého vyšetřování.

Kauza přispěla ke konci Babiše na postu ministra financí. Ve funkci ho 24. května 2017 vystřídal člen ANO Ivan Pilný.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám