Hlavní obsah

Podle Nečase tajná služba manželku nesledovala, nýbrž chránila. To je ale protizákonné

Právo, ada, nig
Praha

Zatímco detektivové a žalobci viní premiérovu pravou ruku Janu Nagyovou z nezákonného zneužití vojenské tajné služby ke sledování tří soukromých osob, Nečas se v pátek pokusil ve Sněmovně i před stranickými kolegy situaci zlehčovat. Podle informací z poslaneckého klubu ODS Nečas říkal, že nešlo o sledování žádných osob, ale o ochranu manželky a dvou nezletilých dcer.

Foto: Petr Josek, Reuters

Premiér Petr Nečas, v pozadí za ním šéfka jeho kanceláře Jana Nagyová

Článek

Nečas se netajil tím, že nevěří policistům z ochranné služby, kteří mají na starosti hlídání ústavních činitelů, případně jejich rodinných příslušníků.

Ve Sněmovně se pak Nečas omezil na slova, že od počátku svého premiérování odmítl policejní ochranku, avšak po debatě s bezpečnostními odborníky identifikoval nebezpečí ve svém okolí.

„Mohlo dojít k tomu, že kombinací nedorozumění a služební horlivosti bylo někde postupováno tak, jak postupováno být nemělo. To já připouštím,“ hájil ve Sněmovně Nečas postup Nagyové.

Nagyová a sledování Nečasové
Podle usnesení o trestním stíhání šéfka premiérovy kanceláře Jana Nagyová kontaktovala postupně šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka i jeho nástupce Milana Kovandu, aby zajistili sledování Nečasovy manželky Radky. Podle policistů chtěla dokázat její nevěru a dosáhnout toho, aby se s ní premiér rozvedl. V dokumentu se také píše, že chtěla zabránit zveřejnění svého vlastního vztahu s premiérem, které hrozilo od jejího řidiče, jehož také nechala sledovat spolu s jeho přítelkyní, rovněž zaměstnankyní úřadu vlády. Policisté citují odposlech telefonu, kde Nagyová říká, že Nečas o věci byl informován.
V souvislosti s údajným sledováním je Nagyová obviněna z organizování zneužití pravomoci úřední osoby, za což jí hrozí až pět let vězení. Obviněni jsou také Páleník, Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek.
Nagyová prostřednictvím svého advokáta vzkázala, že sledování bylo ve prospěch Nečasové.
Figuruje také v případu tří exposlanců ODS, kteří vloni odešli ze Sněmovny, čímž zabránili pádu vlády. Měla jim zprostředkovat Nečasovu nabídku lukrativních postů v polostátních firmách výměnou za složení mandátů, což policie hodnotí jako korupci.

Ochrana patří policii

Jenže podle tzv. střechového zákona o zpravodajských službách není ani náznakem úkolem vojenské tajné služby ochrana občanů, byť by mohlo jít o premiéra a jeho rodinné příslušníky.

Zákon jednoznačně stanoví, že vojenské zpravodajství zabezpečuje informace, které mají původ v zahraničí a jsou důležité pro obranu a bezpečnost Česka, informace o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany, o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečení obrany republiky a o záměrech a činnostech ohrožujících utajované skutečnosti v oblasti obrany ČR.

Navíc zákon o zpravodajských službách říká, že jsou zřízeny pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, pro bezpečnost a obranu země.

Ani pod jeden z úkolů se patrně ochrana osob nevejde. Od toho slouží právě Ochranná služba Policie ČR. Zákon jasně říká, že úkoly v mezích působnosti tajných služeb ukládá zpravodajcům vláda a jejím prostřednictvím také prezident. Úkolovat vojenské zpravodajce pak může vláda přes ministra obrany.

Zákon o vojenském zpravodajství popisuje, jak mohou zpravodajci získávat informace. K nim patří zpravodajská technika i sledování osob a věcí. V tomto případě musí o sledování rozhodnout na základě žádosti šéfa tajné služby ministr. Na činnost vojenského zpravodajství pak v omezené míře dohlíží sedmičlenná sněmovní komise.

Ta může mj. žádat od ředitele písemná zadání úkolů ze strany vlády a prezidenta. Právě o její svolání na úterý žádá klub TOP 09  a Starostů.

Vondra nereaguje

Ministrem obrany byl v době, kdy mělo dojít k zneužití vojenského zpravodajství, Alexandr Vondra z ODS. Na dotazy týkající se aféry v pátek nereagoval. Po svém vynuceném odchodu z čela obrany získal místo v dozorčí radě Českého Aeroholdingu. Tam skončil i jeden z obviněných, rebelující poslanec ODS Ivan Fuksa, ten se stal místopředsedou představenstva.

JEDNA RAZIE, TŘI KAUZY

Razii Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu předcházelo několikaměsíční vyšetřování, které svedlo dohromady tři různé kauzy, jejichž společným jmenovatelem je jedna z aktérek - vrchní ředitelka kanceláře premiéra Jana Nagyová.

KAUZA 1 - Grygárek, Janoušek, Rittig

Na začátku nynějšího zemětřesení stálo podezření, že tehdejší náměstek vrchního žalobce v Praze Libor Grygárek je napojen na pražské lobbisty Ivo Rittiga a Romana Janouška, vlivného člena místní ODS a rovněž lobbistu Tomáše Hrdličku i na někdejšího šéfa odboru městského investora v Praze z dob primátorství Pavla Béma (ODS) Jiřího Tomana.

Právě v kancelářích Janouška či Rittiga a zřejmě také bývalého žalobce a nyní advokáta Grygárka detektivové provedli v těchto dnech domovní prohlídky. Nikoho z nich dosud neobvinili. V případě obou lobbistů může být překážkou zřejmě fakt, že jsou nyní v zahraničí.

KAUZA 2 - Tluchoř, Fuksa, Šnajdr

Odposlechy či sledování lobbistů Rittiga a Janouška vedly k rozkrytí dalších jmen podezřelých včetně Nagyové, která s nimi měla být v kontaktu.

Detektivové došli k závěru, že prostřednictvím Nagyové Nečas nabídl lukrativní posty v polostátních firmách třem poslancům ODS výměnou za to, že složí mandáty a neshodí vládu při schvalování daňového balíčku. Poslanci Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa ze Sněmovny odešli, dva z nich pak získali vysoké posty, policie je obvinila kvůli korupci.

KAUZA 3 - Páleník, Kovanda

Z dalších odposlechů pak podle policie vyplynulo, že si Nagyová objednala u šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka i jeho nástupce Milana Kovandy sledování manželky premiéra Petra Nečase Radky. Její motivací mělo být dosažení rozvodu jeho manželství.

Reklama

Výběr článků

Načítám