Množství stížností na volby nemá obdoby. Jsou podle jednoho mustru, podivuje se soudce

„Počet stížností je bezprecedentní, letos je třikrát vyšší než před čtyřmi lety. Stížnosti se často opakují podle stejného vzoru pravděpodobně šířeného po sociálních sítích,” uvedl předseda volebního senátu NSS Tomáš Langášek.

„Kladu si otázku, jaký to má smysl. Nicméně i tuto situaci určitě zvládneme a zákonným lhůtám dostojíme,“ dodal.

Soud současně doplnil, že ve většině případů stěžovatel jasně neuvedl, čeho konkrétně se chce stížností domoci. Volební senát tak musí podavatele stížnosti vyzvat k doplnění.

Lhůta pro podání návrhů na posouzení neplatnosti volby kandidáta vypršela v pátek v 16 hodin a další stížnosti již nelze ze zákona podat.

V mnoha případech však stěžovatelé vyjadřují nesouhlas se změnou volebního systém oproti minulým volbám.

„Kritizují možnost spojení stran do koalic ve volbách, dále jim vadilo, že museli mít rouškou zakrytý obličej ve volební místnosti nebo naopak, že volební komise nežádala odkrytí obličeje voliče, aby zkontrolovala jeho totožnost,” stojí na webu soudu.

Někteří lidé si pak také stěžovali na práci médií, zejména prý na Českou televizi, která „podle nich neumožnila spravedlivý přístup stranám a hnutím pro předvolební prezentaci”.

Jedním ze stěžovatelů je také koalice Pirátů a Starostů, kteří se snaží o zneplatnění zvolení poslanců SPD Karly Maříkové a Jaroslava Dvořáka a také poslance ANO Ondřeje Babku. Na jejich místo by podle nich měli nastoupit jiní kandidáti těchto stran.

Právní expert STAN Stanislav Polčák se domnívá, že ministerstvo vnitra na nový volební zákon uplatnilo chybný přepočet na mandáty.

„Jejich výklad je možný, ale jde nad rámec stávajícího zákona. Vychází z nějaké jejich logiky, ale neopírá se o výslovné znění. Kdežto my kopírujeme výslovné znění zákona a na to pak uplatňujeme algoritmus, se kterým pracuje i vnitro,“ řekl Právu s tím, že jejich výklad vychází i z nálezu Ústavního soudu, který předchozí volební zákon zrušil.

Podle Polčáka jeho mechanismus odstraní disproporci, kdy koalice SPOLU získala o 40 tisíc hlasů více než ANO, ale má o mandát méně. Klíčové je druhé skrutinium. Podle Polčáka současný systém přepočtu dal k dispozici ve druhém skrutiniu jen jeden mandát, zatímco mechanismus STAN zahrnul sedm mandátů.

„Strany, kterým mandát těsně unikl v prvním skrutiniu na krajské úrovni, mají daleko větší šanci, že ho získají ve druhém, celostátním,“ vysvětlil hlavní princip. „Ale na to tam musí být víc mandátů než jen jeden,“ dodal.