Článek
K dopravní nehodě došlo už v roce 2016. Vzhledem k vážnému poranění ruky se pak muž nemohl o zeleň starat nejen na své zahradě, ale ani na dalším pozemku o rozloze osmi tisíc metrů, kam se svou pro zahradničení stejně zapálenou manželkou rozšířili svůj záběr. Nárok na peníze muž opíral o tvrzení, že jde o náklady péče o jeho domácnost jako poškozeného.
Spor vedl s Českou kanceláří pojistitelů, přičemž požadovanou částku u soudu snížil na 490 tisíc. U Obvodního soudu pro Prahu 4 muž částečně uspěl, když mu soud přiřkl 310 tisíc korun. Odvolací městský soud ale jeho nárok smetl ze stolu a pochopení muž marně hledal i u Nejvyššího soudu.
Soud: Stejně by to brzy nezvládl
Nejvyšší soud muži vzkázal, že vzhledem k jeho věku okolo šedesátky, velikosti zahrady a rozsahu vykonávaných prací nebylo možné reálně předpokládat, že by vše zvládal sám i v případě, že by zranění neutrpěl.
„Soudu není zřejmé, jak by případné zpustnutí rekreační zahrady dovolatele ohrozilo důstojnost jeho života, péči o sebe sama či chod jeho domácnosti. Tím dovolací soud nechce bagatelizovat újmu dovolatele, který se již nemůže plně věnovat své hlavní volnočasové aktivitě a jemuž zmaření celoživotního úsilí přineslo další nepříjemnosti a zklamání,“ argumentoval Nejvyšší soud.
Muž v boji za právo o péči o zeleň pokračoval ještě stížností k Ústavnímu soudu. „Bylo by nespravedlivé, aby náklady péče o zahradu šly k jeho vlastní tíži, neboť to nebyl on, kdo k jejich vynaložení zavdal primární podnět, nýbrž škůdce, který ho připravil o zdraví a o možnost dále se sám starat o svůj majetek,“ stálo v jeho stížnosti.
Zastal se ho jeden soudce ze tří
Senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Josefem Fialou ale zapáleného zahradníka nepotěšil. „Ústavní soud nezjistil žádné kvalifikované pochybení, jež by bylo způsobilé zapříčinit tvrzené porušení práv stěžovatele. V závěrech Nejvyššího soudu, ale ani v závěrech městského soudu, nejsou podle Ústavního soudu znaky libovůle, překvapivosti nebo nepředvídatelnosti či přílišný formalistický postup,“ uvedl ve středu Fiala.
Proti svým dvěma kolegům v senátů zůstal osamoceně stát soudce Milan Hulmák, který by nárok na peníze šmahem nezatracoval.
„Jestliže péče poškozeného o domácnost zahrnuje i péči o zahradu, stejně se lze přitom ptát ve vztahu k péči o zvířectvo či vlastní stavbu, má být náhrada poskytnuta. Poškozený by se v tomto neměl ocitnout bez náhrady zvýšených účelně vynaložených nákladů na péči o svou domácnost způsobených škodnou událostí,“ napsal Hulmák do svého odlišného stanoviska.
