Článek
Za „péči“ o dceru potrestaly soudy jejího otce podmíněným trestem, matka skončila bez potrestání, protože byla nepříčetná. Dívka v trestním řízení uplatnila nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 26 milionů korun a na náhradu další nemajetkové újmy ve výši půl milionu korun, a to právě za duševní strádání spojené s nedostatečnou péčí.
Justice ale dívence odmítla přiznat nárok na odškodnění a odkázala ji do civilního řízení s tím, že vzhledem k jejímu věku stejně nechápala zásah do svých práv. Případ nakonec doputoval až k Ústavnímu soudu, který rozhodl, že soudy svým postupem chybovaly.
„Je zvlášť zranitelnou obětí trestného činu otce, který o ni dlouhodobě řádně nepečoval, neposkytoval jí potřebnou stravu a nezajistil jí lékařskou péči. Jeho jednáním se zdravotní stav stěžovatelky zhoršil, čímž ztratila šanci na lepší život, který by jí zajistila včasná rehabilitace a lékařská péče,“ stálo ve stížnosti, kterou jménem dívky podala její opatrovnice.
„Jen proto, že byla stěžovatelka v rozhodné době kojenec a trpěla postižením, neznamená to, že by závadnou péči rodičů nevnímala. Zásahy do základních lidských práv se odškodňují bez ohledu na to, zda si je poškozený uvědomuje,“ argumentovala opatrovnice.
I dítě chápe zásah do svých práv
Senát se soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou rozhodl, že trestní soudy chybovaly, pokud dívku šmahem odkázaly na civilní proces. V části týkající se nemajetkové újmy totiž mohly rozhodnout samy.
„Je nepřípustné omezovat právo dětské oběti na náhradu další nemajetkové újmy z důvodu, že poškozené dítě pro svůj věk nemusí chápat zásahy do svých práv. Každý člověk, a nesoběstačné dítě obzvláště, byl trýznivým jednáním, zahrnující vystavení hladu vedoucího k podvýživě, utrpěl nemajetkovou újmu na přirozených právech,“ konstatovala Zemanová.
Případ se tak v této části vrací k ostravskému krajskému soudu, který musí rozhodnout znovu a lépe. Naopak co se týče finančního odškodnění za ztížení společenského uplatnění, tam justice podle Zemanové správně rozhodla o přesunu do civilního procesu. „Rozhodnutí o případné výši nároku vyžaduje další náročné dokazování, které přesahuje účel a meze trestního řízení,“ dodala Zemanová.
