Článek
Podle nynějšího advokáta Balíka bude nakonec rozhodující, jakou voličskou podporu hnutí Stačilo! získá.
„Zatím je to otázka, co bude, až to bude. Pokud totiž nedostanou ani pět procent, můžeme hezky teoreticky meditovat nad tím, zda to opravdu byla koalice. Jiná věc nastane, pokud překročí pět procent a někdo nadnese otázku, zda nejsou volby neplatné,“ řekl Novinkám Balík.
Rozhodnutí brněnského soudu, který sice kandidátku Stačilo! označil za koalici, ovšem nechal ji kandidovat, Balík rozumí. „Ať už u Ústavního soudu nebo obecných soudů ve věcech volebních je tam princip minimalizace zásahu, tedy moc se nepouštět do nějakých aktivistických rozhodnutí,“ řekl Balík s tím, že některé věci sice mohou být shledány protizákonnými, ovšem zůstává tam ono pověstné „ale“.
Porušení zákona nemusí vést ke zrušení voleb
Balík připomněl případ, který kdysi jako soudce řešil, a který se týkal o pár minut předčasně uzavřené volební místnosti v senátních volbách. Nezvolený kandidát se domáhal zrušení voleb, soud mu ale nevyhověl, protože i kdyby za těch několik chvil přišli další voliči, nestačilo by to na změnu výsledku.
Pokud nakonec spor o koalici/nekoalici skončí u Ústavního soudu, může to dál rozdmýchávat spory ve společnosti i vzhledem k tomu, že někteří politici mluví o možnosti, že volby mohou být zmanipulované.
„Hodnotit justici apriorně, že to jsou lumpové a rozhodují politicky, je špatně. Je bohužel neštěstí, že to dělají i někteří politikové a naznačují nějaké politické důvody. Má se hodnotit odůvodnění a právní argumenty,“ zdůraznil Balík.
Jako ústavní soudce podle svých slov rozhodoval bez ohledu na veřejné mínění a pouze v souladu s ústavností a stejně by podle něj rozhodovalo i nynější plénum soudu. „Případné rozhodnutí Ústavního soudu v této věci může být velice důležité pro budoucnost, tedy že by se věc rozhodla a v příštích volbách už bude jasno. Samozřejmě část lidí může být nespokojena. Jde pak o to, do jaké míry společnost či jednotlivec bude schopen a ochoten přečíst si důvody rozhodnutí soudu a věcně argumentovat,“ dodal Balík.
Kysela: Může se to otevřít po volbách
Strana Volt, která kandidátku hnutí Stačilo! napadla, ale zřejmě nebude mít nyní možnost případ rovnou před Ústavní soud dovést. Podle ústavního právníka Jana Kysely se totiž v případě zamítnutí žalob není možné dovolávat k Nejvyššímu správnímu a pravděpodobně ani k Ústavnímu soudu.
„K ústavnímu soudu by bylo možné se dostat jedině tehdy, pokud by strana Volt tvrdila, že zamítnutím návrhů bylo zasaženo do nějakého jejího ústavně zaručeného práva. Je tedy dost nepravděpodobné, že strana má nějaké ústavní právo na to, aby ostatní nekandidovali,“ popsal Kysela.
Jiná situace by podle něj nastala, pokud by soudy registraci kandidátní listiny zrušily. „Kdyby krajské soudy registraci zrušily, mají subjekty šanci se k Ústavnímu soudu dostat, protože by došlo o zásah do práva účastnit se volební soutěže,“ řekl Kysela.
Spor se ovšem může otevřít také po volbách v rámci přezkumu volebních výsledků. „Někdo může říci, že byl zvolen někdo, kdo vůbec neměl kandidovat. Pak už to není agenda krajských soudů ale Nejvyššího správního soudu s přístupem k Ústavnímu soudu,“ pokračoval právník.
Pod hlavičkou Stačilo! se budou o poslanecká křesla ucházet kandidáti sedmi stran a nezávislé osobnosti k tomu. Patří mezi ně KSČM, KSČ, sociální demokraté, Česká strana národně sociální, Spojení demokraté (SD-SN), Moravané a samozřejmě i letos ustanovené hnutí Stačilo!, pod které se všechny strany „schovají“.
