Plán odměn pro exekutory u úřadů narazil

Podle exekučního řádu se mají od letoška zastavovat bezvýsledné exekuce, u nichž za šest let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti. Lhůtu může na dvanáct let prodloužit to, že věřitel složí zálohu na další vedení exekuce. Pak se ale bezpodmínečně zastaví.

Ministerstvo spravedlnosti navrhlo, aby stát exekutorovi za každou takovou exekuci zahájenou před 1. lednem 2022 uhradil 1050 korun bez daně z přidané hodnoty.

„V řízeních zahájených před 1. lednem loňského roku exekutoři zpravidla nevybírali zálohu na náklady exekuce a jinak by žádnou náhradu nákladů neobdrželi,“ řekla k návrhu Markéta Poslušná z tiskového odboru ministerstva.

Stát by to ovšem letos vyšlo až na 1,2 miliardy korun, a proto se vůči záměru v připomínkovém řízením ohradilo ministerstvo financí. „Exekutor je soukromou právnickou osobou, a tudíž se jeví jako nesystémové tímto způsobem kompenzovat jeho podnikatelská rizika,“ uvedl úřad.

Resort požádal podrobnější zdůvodnění takové částky. V připomínkách se ptá, jak byla zvolena a zda je odpovídající vzhledem k nákladům.

Ministerstvo financí také upozornilo, že exekuční řád i před přijetím změn týkajících se zastavování bezvýsledných exekucí umožňoval, aby exekutor od oprávněného požadoval přiměřenou zálohu na náklady exekuce.

„To, že tak exekutor neučinil, bylo jeho rozhodnutí a měl by také v rámci svého podnikatelského rizika nést jeho důsledky,“ míní resort. Navíc nesouhlasí s navyšováním nákladů pro státní rozpočet. Ministerstvo spravedlnosti by si je podle něj mělo pokrýt ze svých stávajících zdrojů.

Podobnou kritiku vznesl i Úřad vlády. Ten navrhl, aby se proplácely náklady na úkony spojené se zastavením exekuce, a nikoliv náklady exekuce samotné. „Koncepce zvolená předkladatelem by vyžadovala separátní, složitě vypočítaný a odůvodněný výrok o nákladech exekuce,“ podotkl Úřad vlády s tím, že by návrh ministerstva spravedlnosti vyžadoval podrobný přezkum každého spisu.

Kritické připomínky k záměru vznesl i úřad zmocněnkyně pro lidská práva. Podle něj by neměli mít na náhradu nárok ti exekutoři, kteří nezohlednili včas nová pravidla pro zastavování bezúspěšných exekucí.

Úřad také upozornil na tlak na státní rozpočet v příštích letech. Pokud bude zákonem nastavena hranice do 1. ledna 2022, pak šestiletá lhůta pro zastavení těchto exekucí vyprší až 1. ledna 2028. „Po příštích pět let tak exekutor bude moci místo zálohy na náklady exekuce žádat náhradu ze státního rozpočtu,“ varoval. Zejména v nynější rozpočtové situaci by to podle úřadu bylo nevhodné. S návrhem ale není spokojena ani Exekutorská komora, jelikož má jít o náhradu nákladů za vedení exekuce, a nikoliv za její zastavení. Náhradu tedy považuje za nedostatečnou.

„Pro úřady soudních exekutorů to znamená, že v případě jakékoli úhrady v dané exekuci se bude muset složitě vypočítávat, kolik připadne na náklady exekuce,“ řekla už dříve Právu mluvčí komory Eva Rajlichová.

Negativně se komora k návrhu postavila i v připomínkovém řízení. Podle ní je ústavněprávně sporný.

„Výše náhrady nákladů exekuce je upravena exekutorským tarifem. Návrh tuto úpravu neguje tím, že paušalizuje všechny složky nákladů exekuce a ve výši, která je zlomkem běžného nároku soudního exekutora,“ vymezila se Exekutorská komora. V případě již běžících řízení se podle ní retroaktivně zasahuje do práva exekutora na přiznání úplaty, kterou legitimně očekává. Ministerstvo spravedlnosti nyní musí připomínky vypořádat, než návrh předloží vládě.

Počet lidí v exekuci letos mírně vzrostl. Ke středě jich Exekutorská komora ČR evidovala 667 726, což je o 1306 více než ke konci loňského roku. To jich bylo 666 420. V porovnání s předloňským rokem jde ale o výrazný pokles o 30 302. Podle statistického portálu komory letos mírně vzrostl i celkový počet exekucí vůči fyzickým osobám. Ke středě jich bylo 4 086 421, o 5714 více. V porovnání s předloňskem je ale opět znát výrazný pokles o 340 391 exekučních řízení.

Průměrný počet exekucí na jednoho dlužníka tak činil 6,13. Loni to bylo 6,15. Průměrný věk dlužníka je 46,4 roku. Největší podíl lidí v exekuci je v Mostě, Ústí nad Labem a v Chomutově. Mezi okresy s nejnižším počtem exekucí naopak patří Žďár nad Sázavou, Brno-venkov, Praha-východ a Uherské Hradiště. Výrazné snížení počtu dlužníků v exekuci i řízení exekutoři přičítají zastavování bagatelních exekucí, k němuž loni došlo a týkalo se řízení se základní dlužnou částkou do 1500 korun, z níž během tří let nedošlo ke splacení ani jedné koruny.

„Podle kvalifikovaného odhadu soudní exekutoři takto zastavili na 450 tisíc exekucí,“ řekl ve středu prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík. Letošní nárůst, který by se mohl ještě zvýšit, exekutoři přičítají tomu, že se v minulých letech dramaticky navýšila nezabavitelná částka. „V současné době kvůli tomu není možné některým dlužníkům srážet ze mzdy, a to ani na výživné,“ prohlásil viceprezident komory Martin Tunkl.