Článek
Senátoři spatřovali v této povinnosti peněžních ústavů rozpor s právem na ochranu majetku a právem podnikat. Stávající úprava podle nich zvýhodňuje dlužníky v exekuci.
S touto argumentací se Ústavní soud neztotožnil a úpravu ponechal v platnosti ve stávajícím znění. „Napadené ustanovení nezasahuje do samotného jádra práva podnikat, sleduje legitimní cíl,“ konstatoval ÚS s tím, že úprava obstála v tzv. testu rozumnosti, který Ústavní soud provedl.
ÚS zdůraznil, že cílem úpravy je snaha zabránit nepřiměřenému zpoplatnění účtů ze strany bank.
Prokop: Chudší regiony potřebují služby
To, že stát v daném případ upřednostňuje ochranu dlužníků v exekuci před bankovními domy a jejich zájmy, je podle soudu legitimní.
„Ústavní soud rovněž poznamenal, že jím vyslovené závěry neznamenají, že by potvrzoval zákonodárcem zvolené řešení vtělené do napadeného ustanovení jako jediné možné (nebo dokonce nejlepší),“ dodali soudci. Důvody k zásahu nicméně neshledali, neboť úprava nemá znaky protiústavnosti.
Ústavní soud se zastal dělníka, který ve videích přirovnával podmínky v železárnách ke koncentračním táborům
