Článek
Muž měl po rozchodu s partnerkou se svou dcerou pravidelný kontakt včetně střídavé péče. Jenže loni v únoru se na horách pohádali a od té doby nemají kontakt žádný.
Dívka při řešení sporu uvedla, proč nechce k otci do péče a proč u něj nechce ani přespávat, a navrhla, že by se mohli vídat po škole. Otec reagoval návrhem na předběžné opatření u soudu s tím, že by měl mít jasně určený čas.
Okresní soud ale otcův návrh zamítl a připomněl mu, že dcera mu sama nabízela možnosti, kdy by se mohli vídat. „Autoritativní nařízení rozsahu styku by podle názoru soudu u nyní takřka šestnáctileté slečny spíše přispělo ke zhoršení vztahu s otcem než ke zlepšení,“ konstatoval soud.
Otec se odvolal ke krajskému soudu, ale opět nepochodil. Soudci mu tentokrát řekli, že nerespektuje vůli dcery a jako zkušenější a zralejší osoba by se měl snažit vztah s dcerou obnovit sám a nejít na to přes justici.
Soud věc uzavřel s tím, že by bylo v rozporu s nejlepším zájmem dítěte upravovat kontakt jen proto, že otec má jinou představu než dcera, natož za situace, kdy muž ani nijak neupřesnil, jak se vlastně snaží vztah s dívkou zlepšit.
Otec: Soudy rezignovaly pod záminkou přání dítěte
Žalující se nedal a obrátil se ještě na Ústavní soud, kde si stěžoval na to, že soudy aktivně nepůsobily k obnově narušeného rodinného života. „Přístup soudů je absolutní rezignací státní moci pod záminkou přání dítěte. Přikládají-li soudy názoru dítěte jakoukoli váhu, měly by po dítěti požadovat, aby dodržovalo zákony a plnilo povinnosti,“ tvrdil ve stížnosti.
Dětem se podle textu jeho stížnosti přiznává výrazně více práv a méně povinností a soudy staví názor a přání dítěte nad názor a postoj jeho rodiče, což vede k převrácení role rodičů a dětí a deformuje jejich vztahy a výchovu.
Autoritativní obnova vztahu nebude fungovat
Senát Ústavního soudu se soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou muže ale nepotěšil, když jeho stížnost odmítl, a svůj verdikt nyní zveřejnil ve své databázi.
„Ústavní soud rozumí snaze a do jisté míry možná i bezradnosti stěžovatele, jak co nejrychleji a nejefektivněji vyřešit a obnovit vztah s dcerou. Nařízení předběžného opatření se tady ale nejeví jako přiléhavé řešení. Existují jistě mírnější, byť déletrvající způsoby nápravy mezilidských vztahů v rodině než soudní rozhodnutí, například rodinné či psychologické poradenství,“ poradil Ústavní soud.
Křesťanová si také všimla, že muž měl tendenci zpochybňovat důvody, pro které se vztah s dcerou pokazil. „Ve vztahu rodiče a adolescenta je vzájemná důvěra velmi citlivá, až křehká. I proto je třeba trpělivosti a zvýšeného porozumění vnímání a prožívání mladého člověka v době, kdy získává čím dál větší autonomii,“ zdůraznila Křesťanová.
Ústavní soud upozornil, že muž sice u soudů tvrdil, jak se všemožně snažil o obnovu kontaktů s dcerou, ale ze soudního spisu nic takového neplyne. „Nařízení předběžného opatření u dítěte ve věku nezletilé dcery, tedy rigidní úprava styku a nucení ke styku, může ve svém důsledku přispět spíše ke zhoršení vztahů a být kontraproduktivní,“ uzavřela Křesťanová.
