Na dceru podle soudu neplatil výživné, když zahynula při nehodě, přihlásil se o milion. A Ústavní soud mu dal šanci

Mladá žena zahynula při nehodě na motocyklu. Seděla za řidičem, který na svém stroji výrazně překračoval povolenou rychlost, nestačil zareagovat na manévr auta jedoucího před ním, škrtl o něj a při tom žena spadla z motorky a na místě zemřela.

Motorkář dostal za usmrcení z nedbalosti tři roky vězení s podmíněným odkladem na 4,5 roku. S náhradou nemajetkové újmy se v trestním řízení přihlásil i otec zemřelé ženy a chtěl po viníkovi rovný milion korun.

Vyškovský a pak i odvolací brněnský trestní soud jeho nárok smetly ze stolu, přičemž jedním z důvodů bylo, že muž si podle justice neplnil základní vyživovací povinnost vůči svému dítěti. Pokud tedy chce nějaké peníze, má se jich po viníkovi nehody domáhat v civilním procesu.

Soudci brněnského krajského soudu k tomu uvedli, že muž „neplnil vůči zemřelé dceři vyživovací povinnost po dobu více než 7 let“.

Jeho nárok ilustrovaný pouze několika fotografiemi se zemřelou, rodným listem a elektronickou konverzací neprokazoval podle soudu důvodnost ani výši požadovaného odškodného.

Když muž nepochodil, obrátil se na Ústavní soud. Ve své stížnosti namítal, že měl s dcerou hezký vztah i poté, co se rozvedl s její matkou. Poslední roky prý s dcerou trávil dost času a ona mu pomáhala. Tvrdil také, že výživné platil.

„Stěžovatele soudy považovaly za neplatiče výživného, přestože výživné platil řádně, jen se nedozvěděl o jeho zvýšení. Rozhodnutí soudů jej tak vystavila druhotné viktimizaci a prohlubování jeho újmy,“ stálo v jeho stížnosti.

Oproti tomu stojí ale tvrzení brněnského krajského soudu, podle něhož muž neplnil „ani bagatelní vyživovací povinnost a jeho dluh na výživném činil 74 000 korun.“

Z uvedených soudních podkladů ovšem není možné zjistit, zda muž skutečně aspoň částečně výživné platil, a pokud ano, jak vysoké alimenty měl vlastně hradit. Pokud by jeho dluh činil 74 000 korun za sedm let, znamenalo by to výživné ve výši necelých 900 korun měsíčně.

Senát Ústavního soudu se soudkyní zpravodajkou Danilou Zemanovou otcovým argumentům popřál sluchu, předchozí soudní rozhodnutí zrušil a nařídil nové projednání případu. Verdikt v soud v těchto dnech zveřejnil ve své databázi.

„Úvahy ohledně řádnosti plnění vyživovací povinnosti nejsou ve vztahu k otázkám, ke kterým se soudy v trestním řízení vyjadřovaly, relevantní. Výše nároku nemá být v podobných řízeních odměnou za řádné plnění rodičovských povinností, ale musí zásadně odrážet pouze hloubku ztráty, kterou rodič utrpěl,“ napsala Zemanová s tím, že nelze spojovat placení výživného s kvalitou vztahu mezi rodičem a dítětem.

Trestní soudy se tak nárokem otce budou muset znovu zabývat. Nemusí muži přiznat nárokovaný milion, své rozhodnutí ale musí odůvodnit tak, aby to neodporovalo zákonu.