Článek
Mezi signatáři figurují i jména bývalého prezidenta Václava Havla, fyzika Františka Janoucha, sociologa Fedora Gála, herečky Vlasty Chramostové či bývalého vicepremiéra Egona Lánského.
"Česká justice nejen že držela nevinné osoby 2,5 roku ve vazbě, ale též protahovala neúměrně celé řízení, snažila se trestní stíhání proti Kurdům předat do Turecka (!), ukončit je bez osvobozujícího rozsudku atd.," uvedli osobnosti v dopise, který má server Novinky k dispozici.
Omluva místo prezidenta
Podle signatářů náleží Uzunugluovi kromě osvobozujícího rozsudku také omluva státu, jehož orgány vše způsobily. K sepsání dopisu se rozhodli poté, co se Uzunogluovi oficiálně odmítl omluvit prezident Václav Klaus.
"Jako veřejně angažovaní občané, kteří se v průběhu dlouhého pronásledování v případě Uzunoglua angažovali, proto považujeme za nutné ujmout se této role místo pana prezidenta."
Spor trval 13 let
Uzunogluův případ začal v roce 1994, kdy policie našla v kanceláři patřící jeho firmě zmučeného cizince Gürkena Gönena. Podle obžaloby pachatelé mučili Gönena proto, aby mlčel o Uzunogluových podezřelých aktivitách. Také mu údajně ukradli věci a fotografovali ho nahého, aby ho mohli kompromitovat.
Lékař byl obviněn také z přípravy tří vražd, což bylo později staženo. K soudu se nakonec dostala obvinění z podvodu, vydírání a nedovoleného ozbrojování. Během soudního řízení se Uzunoglua zastala řada významných osobností a Spolek na podporu nezávislé justice Šalamoun.
Obvinily české politiky a justici ze selhání. Lékař se stal v roce 2006 laureátem Ceny Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77 za občanskou statečnost. Kvůli dlouhému trvání procesu držel jedenáct dnů hladovku, ke které se přidal i exprezident Havel.