Článek
„Jedná se o osoby, kterým byl českými soudy uložen nepodmíněný trest odnětí svobody plus trest vyhoštění,“ popsal tiskový mluvčí cizinecké policie Josef Urban.
Do začátku roku 2024 nebylo možné uprchlíky vyhostit, podle zákona se muselo počkat, až jim skončí dočasná ochrana nebo bude vyřízena žádost o ni. To se změnilo úpravou legislativy, s níž přišli v listopadu roku 2023 poslanci hnutí ANO Hubert Lang a Jiří Mašek a se kterou souhlasila i vládní koalice.
„V roce 2024 již bylo možné pokračující ruskou agresi proti Ukrajině hodnotit jako teritoriálně lokalizovaný konflikt, který zasahuje pouze určité oblasti země a netýká se bezprostředně celého území,“ vysvětlil Michal Pleskot, mluvčí ministerstva spravedlnosti, tedy resortu, kterému téma vyhošťování věcně přísluší.
Lidsky řečeno, do určitých částí Ukrajiny je možné ukrajinské uprchlíky vyhostit, protože jim tam nehrozí nebezpečí. Mezinárodní úmluvy totiž zapovídají přemisťovat uprchlíky tam, kde by jim hrozila vážná újma.
Ministerstvo spravedlnosti přímo neodpovědělo na dotaz, zda je podle něj správné, že k tomuto vyhošťování Ukrajinců může docházet. Pleskot však zmínil, že bez možnosti vyhošťování by hrozila paradoxní situace: ukrajinský občan, který se dopustil zločinu vůči svým spoluobčanům v domovské zemi a nyní žije v Česku, by za tyto činy nemohl být souzen. Na Ukrajinu by ho totiž nebylo možné vydat a české soudy by tyto činy soudit nemohly, protože jim to nepřísluší.
U Ústavního soudu pětkrát neuspěli
Pleskot zároveň poukázal na pět rozhodnutí Ústavního soudu z letošního a loňského roku, kdy si Ukrajinci stěžovali na své vydání do vlasti k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu. Ve všech případech neuspěli.
Naposledy se tak stalo letos 17. června. V tomto případě se sice nejednalo o člověka, který by utíkal před válkou, do České republiky přicestoval z ekonomických důvodů, logika však byla podobná.
Muž se měl před osmi lety ve své domovské zemi dopustit podvodu a nyní se bránil svému vydání, mimo jiné poukazoval na to, že „vzhledem k probíhajícímu ozbrojenému konfliktu a legislativním výjimkám přijatým na Ukrajině v důsledku válečného stavu je reálně omezeno právo na spravedlivý proces“.
Ústavní soud však konstatoval, že bezpečnostní situace na západě Ukrajiny je dlouhodobě spíše stabilní a ukrajinské orgány tam mohou bez větších obtíží vykonávat své pravomoci.
Muž zároveň argumentoval tím, že mu ve vlasti hrozí branná povinnost. Soud však odvětil, že jednak po dobu soudního řízení a výkonu trestu nepodléhá mobilizaci, navíc samotná povinnost nemůže být důvodem, proč dotyčného na Ukrajinu nevydat.
Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti se takové vydání děje jen tehdy, pokud má Česko od ukrajinských orgánů záruky. „Garantují, že v případě vydání osoby bude tato umístěna v oblastech, kde neprobíhají aktivní bojové operace, a v zařízení, které je vybavené odpovídajícími prostředky civilní ochrany, například včetně protileteckých úkrytů,“ uzavřel Pleskot.
