Článek
České soudy kývly na žádost Generální prokuratury Ukrajiny, která na základě zatykače žádala o vydání muže podezřelého z toho, že s dalšími lidmi a za pomoci padělaného dokumentu provedl podvodný převod nemovitostí s velkou škodou.
„Případná branná povinnost není překážkou jeho vydání. Stejně tak vydání nebrání ani osobní a rodinné poměry stěžovatele. Časový odstup osmi let od údajného spáchání trestného činu způsobil i tím, že odjezdem do zahraničí fakticky znemožnil provádění úkonů trestního řízení na Ukrajině,“ stálo v rozhodnutí soudů.
Muž se ale vydání na Ukrajinu bránil zuby nehty a případ dovedl až k Ústavnímu soudu. Ve své stížnosti apeloval na soudce s tím, že v Česku už je hluboce integrován a jeho manželka je navíc těhotná.
„Stěžovatel je bývalý voják a bývalí vojáci jsou do armády povoláváni přednostně. Namítá porušení práva nebýt mučen či podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu, práva na osobní svobodu, práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a práva na soudní ochranu,“ stálo v jeho stížnosti.
Během vyšetřování narukovat nemusí
Senát se soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem ale zůstal neoblomný. „Generální prokuratura Ukrajiny poskytla ujištění, že tamní orgány činí veškerá možná opatření na podporu normálního fungování zařízení pro výkon trestu a zaručení bezpečnosti jejich personálu i odsouzených a osob vzatých do vazby,“ uvedl Langášek.
Ústavní soud připomněl i ujištění ukrajinské generální prokuratury, že po dobu předběžného vyšetřování, soudního řízení a výkonu trestu nepodléhá muž odvodu k výkonu vojenské služby.
„Přemístění cizince do státu, v němž podléhá branné povinnosti za uvedených podmínek, současně nelze samo o sobě považovat za porušení mezinárodních závazků České republiky, přičemž stěžovatel ani netvrdí žádné zvláštní okolnosti, pro které by se na jeho případ mělo nahlížet odlišně,“ zakončil Langášek.
