Hlavní obsah

Odškodnění za zmařený lidský život se už nemá řídit tabulkami

Právo, Josef Koukal

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Odškodnění 240 tisíc korun za usmrcení manžela, respektive 175 tisíc korun za ztrátu sourozence. Tak vyčísluje současný zákon cenu lidského života a soudci se platnými tabulkami zpravidla řídí. Nový občanský zákoník však tabulky ruší a výši odškodnění ponechává na úvaze soudců.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Všeobecně se očekává, že pozůstalí se po přijetí nového kodexu domohou odškodnění podstatně vyššího. „V současné době se také stává, že cena lidského života či zdraví je menší než náhrada za poraněné zvíře či poškozený luxusní automobil,“ podotkla na adresu současných tabulek mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.

Podle kritiků však může zrušení tabulek přinést také chaos a velké zatížení soudů, které budou muset o výši odškodnění v konkrétních případech rozhodnout.

„Pokud nový občanský zákoník s žádnými částkami pracovat nebude, počet soudních sporů zákonitě musí vzrůst,“ namítl výkonný ředitel České kanceláře pojistitelů Jakub Hradec.

„Podle čeho bude soudce stanovovat částku za usmrcení? Podle věku usmrceného? Podle jeho příjmu či majetkových poměrů?“ pozastavil se Hradec nad zrušením tabulek. Podle něj vzroste zátěž pro soudy a vzroste role advokátů, kteří se budou snažit pro své klienty vysoudit co nejvyšší odškodnění.

Posuzovat se bude případ od případu

Na internetových serverech zaměřených na české právo lze již dnes dohledat nejrůznější výpočty „ceny života“ odvozené od příjmů a předpokládané délky života, některé docházejí k částkám v desítkách miliónů korun.

Fakticky však skutečnou výši přisouzených odškodnění sjednotí až rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR. Předseda občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu František Ištvánek je na jakékoli předběžné odhady opatrný.

„Výklad případného nového občanského zákoníku bude úkolem budoucí rozhodovací praxe soudů a Nejvyšší soud v ní bude hrát sjednocovací roli. Jeví se mi proto nemožným projevovat své názory mimoprocesními prostředky,“ vyhnul se odpovědi na dotaz Práva Ištvánek.

Podle autorů občanského zákoníku budou soudci moci lépe přizpůsobit výši náhrady okolnostem konkrétních případů. To se týká i náhrad za poškození zdraví. Ty se dnes odvozují podle znaleckého bodového ohodnocení, které upravuje vyhláška 440/2001 Sb. Ztratí-li například muž do 45 let obě varlata, obdrží 144 tisíc korun. Nový občanský zákoník však vyhlášku kompletně ruší.

„Soudy budou moci rozlišovat, zda varlata ztratil 45letý nebo 15letý muž. Zda k amputaci končetiny došlo u vědce nebo třeba talentovaného sportovce. Zda pozůstalý manžel, který má být odškodněn za ztrátu partnerky, s manželkou již patnáct let nežil, anebo s ní měl naopak velmi blízký celoživotní vztah,“ argumentují tvůrci zákona na speciálním webu věnovaném přípravě nového občanského zákoníku.

Ředitele Hradce přesto jejich argumenty neuspokojují. Vodítko v podobě lékařského posudku sestaveného na základě vyhlášky je podle něj pro soudce užitečné. „V nové právní úpravě se soudce stane neomezeným arbitrem posuzování této velmi významné problematiky,“ namítl Hradec.

Místo peněz půjde poškozené věci opravit

Vedle zrušení tabulek pro výpočet náhrad za újmu na životě či zdraví přináší občanský zákoník i další koncepční změnu. Týká se náhrady škody na poničené věci.

Vedle náhrady v penězích umožňuje také druhý způsob – uvedení do předešlého stavu. Pokud například někdo poničí druhému motocykl, místo peněz může majiteli nabídnout opravu nebo koupit motocykl nový.

„Nynější občanský zákoník vychází z toho, že škoda se hradí v penězích. Pokud poškozený upřednostňuje náhradu škody uvedením do předešlého stavu, musí to výslovně navrhnout,“ podotýkají autoři kodexu s tím, že i v takovém případě je dnes toto řešení soudy přiznáváno jen v případech, pokud je „možné a účelné“.

Podle návrhu zákona půjde o standardní řešení a soud se posuzováním jeho účelnosti nebude muset zabývat.

Vůči poškozeným je navrhovaný občanský zákoník vstřícnější, i pokud jde o výši náhrady za poničení věci. Zohledňuje totiž, co musí poškozený účelně vynaložit k obnovení funkce zničené věci. Jinými slovy, pokud například majiteli staršího auta někdo poničí blatník, bude mít právo na nákup nového náhradního dílu, i když poškozená část vozu byla již použitá. Podle dosavadní úpravy musí rozdíl v ceně poškozený zaplatit ze svého.

Kritik předlohy Hradec přesto namítá, že i tento postup minimálně tři roky v praxi funguje. Po vyhlášení nálezu Ústavního soudu z března 2008, kdy se moravský majitel poškozeného auta domohl plné ceny opravy.

Reklama

Výběr článků

Načítám