Článek
Podle prezidenta Petra Pavla skončil summit NATO v Ankaře pro Česko diplomatickým výpraskem. Souhlasíte s tím?
Musel by to v prvé řadě dokázat. Taková věta se poměrně jednoduše řekne, když víte, že celé to jednání je uzavřené a že nelze zveřejnit jeho konkrétní průběh a výsledky.
Před summitem jsem několikrát říkal, že očekávám podobný průběh jako při posledním jednání ministrů obrany v Bruselu. A přesně to se stalo.
Bylo to vysoce organizované a předem připravené jednání, které mělo potvrdit spolupráci a soudržnost Aliance, nikoli veřejně hodnotit jednotlivé spojence.
Jak tedy summit podle vás dopadl?
Generální tajemník NATO Mark Rutte zhodnotil posun Aliance v posledních třech letech. Každý stát měl tříminutové vystoupení, v němž představil své priority a trajektorii k naplnění závazků ze summitu v Haagu do roku 2035.
Diskuse ani polemika se nad jednotlivými zeměmi nevedla a následně bylo přijato závěrečné komuniké. Jméno České republiky na summitu nezaznělo vůbec, kromě toho, že byla vyzvána, aby vystoupila. Žádný výprask se nekonal. A chcete závěrečná slova prezidenta Trumpa?
Že to bylo velmi, velmi dobré. To už jste už dříve říkal.
Přesně tak.
Donald Trump ale také řekl, že význam zvyšování obranných výdajů pochopili všichni spojenci až na jednu výjimku. Podle prezidenta Pavla tím myslel Česko. Premiér Andrej Babiš (ANO) měl navíc vystoupit s českým stanoviskem sedmadvacátý v pořadí, podle výše obranných výdajů za rok 2025. Nakonec ale mluvil jako poslední.
Už z toho, že jsme měli podle výše obranných výdajů vystupovat na 27. místě, ale mluvili jsme poslední, vyplývá, že to nebylo jediné kritérium.
Byla tam i další hlediska.
Tvrdil jste, že se mohly posuzovat například vojenské schopnosti.
Třeba. Ale pokud jde o vojenské schopnosti, tak Česko je z hlediska modernizace armády mezi předními zeměmi Aliance. Totéž platí pro velikost ozbrojených sil, výstavbu vševojskové armády nebo naše působení v zahraničí. Máme vojáky v Lotyšsku, Polsku a na Slovensku, tedy podél východního křídla NATO, a technologicky patříme k nejvyspělejším zemím.
Dlouhodobě také říkám, že důraz na procenta jednou narazí na své politické limity, protože aliančním plánovačům jde především o konkrétní vojenské schopnosti. Na summitu to výrazně zaznělo od několika delegací, nejsilněji patrně v projevu italské premiérky.
Proč tedy český premiér vystoupil až jako poslední? Nebyl to jasný signál, že spojenci nepovažují náš přístup k obranným výdajům a závazkům za dostatečně vážný?
Česko ale vydává na obranu více než řada jiných spojenců a dlouhodobě patří mezi spolehlivější členy Aliance.
A můžete vyloučit, že to poslední místo nebylo nějakým politickým signálem, který jsme měli pochopit?
To nevím.
Nemůžete to vyloučit?
Prostě to nevím.
Považujete za správné, že Česko přispělo 140 miliony korun do programu PURL, který Ukrajině pomáhá bránit se proti balistickým raketám z Ruska?
Šlo o peníze z programu CAP určené pro Českou republiku. Kdyby je Česko nepřijalo, celý balík by automaticky putoval na Ukrajinu, aniž bychom měli kontrolu nad jeho využitím. Proto se nám zdálo výhodnější peníze vložit do fondu spravovaného nějakým státem v rámci některé z existujících iniciativ, kde bychom mohli rozhodnout, na jakou konkrétní pomoc Ukrajině budou určeny.
Záležitost řešilo ministerstvo zahraničí, které nakonec rozhodlo o vložení peněz do programu PURL.
Je to tedy dobře?
Je to určitě lepší, než pokud by peníze šly přímo na Ukrajinu. Tohle je fond, který je spravovaný Spojenými státy a je tam zajištěna transparentnost systému rozhodování o finančních prostředcích a podobně. Tak je to určitě lepší. Země, která tam peníze vkládá, si může i ovlivnit, jakým způsobem budou využity.