Absencí ve školách přibývá. Ministerstvo si na ně posvítí

„Pro další nastavení podpory škol a konkrétních lokalit je klíčové mít k dispozici statistické údaje o účasti či neúčasti žáků ve výuce. Tyto informace jsou zásadní i na systémové úrovni, protože pomáhají předcházet vypadávání žáků ze vzdělávání, což je v některých regionech stále výrazný problém,“ uvedl pro Novinky mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.

Nová povinnost se dotkne základních i středních škol a také mateřinek, ve kterých děti plní povinnou předškolní docházku. Poprvé budou školy data posílat za první pololetí aktuálního školního roku, čas mají do 15. dubna. Údaje za dalších pět měsíců pak musí zaslat do 15. října. Vyhláška, která školám tuto povinnost ukládá, začne platit v lednu 2026.

„Pokud jde o export dat a jejich odeslání, tak si dovedu představit, že mi to zabere maximálně tak deset minut,“ řekl Novinkám ředitel Základní školy Dukelská v Kraslicích Jan Kuzebauch.

Data o omluvených a neomluvených hodinách třídní učitelé běžně zanášejí do systému Bakaláři, který patří v Česku k nejrozšířenějším. Souhrnné údaje za celou školu z něj podle Kuzebaucha není složité vygenerovat.

MŠMT uvádí, že elektronické informační systémy využívá ke sledování absencí většina základních škol a posílání údajů proto nebude představovat žádnou zásadní administrativní zátěž. Některé však přesto mohou na problémy narazit.

„Komplikovat by se to mohlo ve školách, kde ještě používají ručně psané třídní knihy, a že ještě takové jsou,“ připustil Kuzebauch.

Dosud stát data o docházce systematicky nesledoval, nicméně z informací, které ve školách sbírá Česká školní inspekce (ČŠI), je patrné, že absencí přibývá. „V období před pandemií byl průměr zameškaných hodin 87,5 hodiny na žáka a v období pandemie a po ní stoupl na 103 hodin (za školní rok, pozn. red.),“ uvedl analytik Jan Zeman z organizace PAQ Research.

Když se žáci neúčastní výuky, snižuje to jejich naději na úspěch ve škole, což má dalekosáhlé důsledky i do dospělého života. Na absenci mají podle Zemana vliv nejen nemoci, úrazy či dovolené, ale často také situace v rodině, tedy například to, zda a jak rodiče své děti v docházce podporují. Vliv může mít i péče o mladší sourozence nebo nedostatek financí na dopravu a stravu.

Sledování absencí má pomoci lépe nastavit podporu, která by měla přednostně putovat školám, kde děti chybějí na výuce nejvíce. Z dostupných dat ČŠI plyne, že nejhůře jsou na tom co do zameškaných hodin kraje Ústecký, Karlovarský a Plzeňský.

Jako možnosti pomoci se podle MŠMT nabízí zejména indexované financování, které umožní potřebným školám čerpat více peněz. Další pomoc mohou poskytnout sociální pedagogové, kteří již v některých lokalitách působí a sklízejí úspěchy v podobě úbytku zameškaných hodin.