Článek
Jak NKÚ připomněl, jen loni šlo ze strany státu na investice kolem 400 miliard korun. Zjištění, k nimž Úřad během kontrol dospěl, ukazují na důležité a především opakující se systémové nedostatky, které vedou k utrácení, prodražování projektů a v konečném důsledku i ke ztrátě důvěry občanů.
Při kontrole se ukázalo, že v letech 2020 až 2024 bylo zprovozněno 41 úseků dálnic v celkové délce přes 300 kilometrů. Veskrze pozitivní fakt kalí skutečnost, že zatímco v roce 2020 vyšel jeden kilometr zprovozněné dálnice v průměru na 275 milionů korun, v roce 2024 to již bylo 505 milionů, tedy téměř o 84 procent více. To nelze podle NKÚ přičítat vlivu inflace ani rozdílné technologické náročnosti staveb.
NKÚ upozornil i na nejasnou výhodnost dostavby dálnice D4 formou PPP projektu, tedy se zapojením soukromého sektoru. Státu díky tomu vznikl kvazimandatorní výdaj, který bude muset až do roku 2049 financovat. Jako nikoli ideální vnímají kontroloři i modernizaci dálnice D1.
„Modernizaci 20 úseků dálnice D1 za 28 miliard korun Ředitelství silnic a dálnic po 10 letech nedokončilo, bezpečnost provozu ohrožovaly mosty a nadjezdy ve špatném či havarijním stavu, jízdní komfort byl snížen nekvalitními opravami vozovky,“ shrnul NKÚ.
Podobně kriticky se vyslovil i k údržbě, opravám a modernizacím silnic I. třídy. Ty vyšly na šest desítek miliard, přesto byla třetina úseků v době kontroly „v nevyhovujícím či havarijním stavu“. NKÚ výslovně zmínil absenci funkčního systému vážení kamionů, kvůli němuž mohou přetížené soupravy dál ničit komunikace.
Stát selhává i v železniční dopravě. „Plány na vybudování vysokorychlostních tratí v odhadované hodnotě nejméně 737 miliard korun narážejí na zásadní nepřipravenost státu,“ uvedl NKÚ s poukazem na výsledky nedávné kontroly. Chybí zdroje financování, jasné nejsou ani přínosy a podle Úřadu je celkový rozsah investic zcela mimo možnosti veřejných rozpočtů.
NKÚ proto vyzval veřejné instituce, aby odmítly investice, které nepřinášejí prokazatelný přínos, žádá, aby si stát stanovil jasné, měřitelné a kontrolovatelné cíle a zároveň omezil plošné dotace.
„Dále je třeba důsledně kontrolovat kvalitu plnění a bez výjimek vymáhat sankce za nedodržení smluvních podmínek, zastavit nadměrnou byrokracii a zaručit skutečné soutěžní prostředí při zadávání zakázek,“ konstatuje zpráva.
