Hlavní obsah

NKÚ: Sociální podnikání bylo často malou domů pro příjemce dotací

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Bezmála miliarda korun, která v letech 2015 až 2021 směřovala na podporu sociálních podniků, byla zčásti využita neúčelně a neefektivně. Konstatoval to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval poskytování dotací v letech 2015 až 2021.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Sídlo ministerstva pro místní rozvoj

Článek

Peníze byly rozdělovány prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Centra pro regionální rozvoj (CRR). MMR podle mluvčího Viléma Frčka pracuje na zlepšení kontroly.

„Zatímco řada podpořených sociálních podniků využila dotaci účelně a efektivně, plná polovina projektů z kontrolního vzorku byla naopak vyhodnocena jako omezeně účelná a efektivní, či dokonce jako zcela neúčelná a neefektivní. Jednou z příčin byla ministerstvy nedostatečně nastavená pravidla,“ shrnul NKÚ.

Národní galerie se dodržováním norem netrápila, NKÚ zjistil množství pochybení

Domácí

Kontroloři vytýkali administrátorům například skutečnost, že nebyla stanovena maximální výše podpory na jedno vytvořené pracovní místo, takže zaznamenali i případ, že částka přesáhla hranici milionu korun, zatímco roční průměr je 170 tisíc korun.

Tři účtenky pro splnění podmínky

Některé podmínky související s principy sociálního podnikání byly spíše úsměvné. K tomu, aby podnik vyhověl podmínce zodpovědnosti vůči životnímu prostředí, stačilo podle zjištění NKÚ doložit nákup ekologicky šetrných výrobků. K tomu stačily tři účtenky o koupi například čisticích prostředků.

Trojicí účtenek bylo možné splnit i podmínku „uspokojování potřeb místní komunity“. V principu se jednalo o odběr zboží nebo služeb od firem ze stejného či sousedního kraje, byť firmy mohly být reálně vzdáleny stovky kilometrů.

Ve třech případech odhalilo šetření i možné porušení rozpočtové kázně. V jednom případě byla většina dotace využita na pořízení nemovitosti za 2,8 milionu korun. Nemovitost přitom byla pořízena od osoby blízké, což pravidla zapovídají.

Personální propojení

Stejně tak NKÚ shledal v řadě případů výrazné personální vazby nově vzniklých sociálních podniků a jejich předpokládaných odběratelů a dodavatelů.

„Motivací ke vzniku nových sociálních podniků tak byly mnohdy spíše ekonomické výhody plynoucí příjemcům než samotná pomoc znevýhodněným skupinám osob. Někteří se tím ve svých žádostech o dotaci ani netajili,“ konstatoval NKÚ s tím, že většina kontrolovaných podniků výrazně přecenila své hospodářské cíle a často mají výrazně nižší tržby, což může být problém z hlediska dlouhodobějšího fungování.

Výběr článků

Načítám