Hlavní obsah

Neprokázali splnění vojenské povinnosti. Už desítky Ukrajinců nedostaly v Česku dočasnou ochranu

Od středy 5. srpna platí v celé Evropské unii a tedy i v Česku stopka pro ukrajinské muže v bojeschopném věku. Ti musejí prokázat, že v rodné zemi splnili své vojenské povinnosti a mohli vycestovat ze země, jinak u nás nedostanou dočasnou ochranu. Přestože nové pravidlo platí jen krátce, ministerstvo vnitra už kvůli němu v desítkách případů ochranu neudělilo.

Foto: Envato elements

Ilustrační foto

Článek

„Za necelý týden už bylo několik desítek osob, které dočasnou ochranu nedostaly. Nebyli schopni prokázat splnění svých vojenských povinností vůči Ukrajině,“ uvedla Veronika Votočková, odbornice na migraci a azyl z ministerstva vnitra, na jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, kde se změna migrační politiky probírala.

Do zmíněného 5. srpna se dočasná ochrana udělovala všem, od tohoto data však začalo platit nové opatření, na kterém se shodly členské státy Evropské unie. Nově se dočasná ochrana neudělí mužům ve věku od 23 do 60 let, tedy v branném věku, pokud nemají potvrzení od své rodné země, že mají splněné povinnosti směrem k armádě.

„Existuje ukrajinská elektronická vojenská knížka. Kolegové na pracovištích vědí, co tam hledat, jak záznam o splnění vojenských povinností vypadá. Případně lze splnění povinností osvědčit vydáním ukrajinského výstupního razítka, ale dáváme přednost výpisu z knížky, je jistější,“ popsala Votočková.

V Česku je nyní přes 396 tisíc ukrajinských uprchlíků, na přepočet obyvatel Česká republika dlouhodobě hostí nejvíce utečenců z Ukrajiny z celé Evropské unie. Ministerstvo vnitra dlouhodobě upozorňuje, že se tuzemské kapacity pohybují na hraně, i proto ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v Unii prosazoval zpřísnění podmínek pro udělování dočasné ochrany, díky které u nás mohou uprchlíci legálně žít a pracovat.

„V průběhu vyjednávání patřila Česká republika ke státům aktivně prosazujícím zúžení dočasné ochrany,“ potvrdil na senátním výboru Ondřej Máchal, náměstek ministra vnitra. „Změnu vítá také ukrajinská strana,“ dodal. Ukrajina dlouhodobě volá po tom, aby v zemi zůstávali muži, ať už jako případní vojáci, nebo jako síla na budoucí poválečnou obnovu země.

Máchal také sdělil, že v poslední době převažovali mezi příchozími muži v ekonomicky aktivním věku. Loni poprvé od vypuknutí ruské agrese v roce 2022 přišlo do Česka více mužských uprchlíků než těch ženských.

Pokud jde o ženy ve věku 18 až 65 let, čísla se za posledních dvanáct měsíců víceméně nezměnila. Žen v této věkové kategorii dnes v Česku žije přes 160 280, což je přibližně o 500 méně než před rokem. Mužů v této věkové skupině však výrazně přibylo, konkrétně přes 21 200 na současných 132 tisíc. Nové opatření by mohlo počet příchozích mužů výrazně omezit, byť na vyhodnocení je zatím brzy.

„Tuto úpravu podmínek vnímáme jako další krok k postupnému a řízenému ukončování dočasné ochrany,“ sdělil rovněž Máchal. Na tuto poznámku reagoval senátor David Šimek (za KDU-ČSL a Nestraníky).

„Myslím si, že jsme stále v době, kdy válečný konflikt se neblíží ke konci. Diskutovat v současné době o postupném ukončování ochrany není zcela šťastné,“ podotkl. Dočasná ochrana byla z rozhodnutí Evropské unie prodloužena do března 2028 a bude se zřejmě dále prodlužovat.

Pokud by však nastalo příměří či mír na Ukrajině, Votočková zmínila, že v takovém případě by zřejmě fungovala přechodná doba, během které by držitelé dočasné ochrany měli přejít na běžná pobytová oprávnění. Debaty na toto téma však stále probíhají.

Výběr článků

Načítám