Článek
„Být v nějaké koalici na papíře, jako jsme v koalici ochotných, z čehož nikdy nic nevypadlo, jenom nějaké kecy politiků, tak v takových já nepotřebuji být,“ řekl Babiš v červenci po jednání vlády. Dodal, že výsledek české účasti je „nula“.
Ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD) ale popisuje vedle přispění k míru na Ukrajině také konkrétní výhody pro Česko. „Jedním z přínosů je přenos zkušeností z ukrajinského bojiště do prostředí Armády ČR. V neposlední řadě příležitosti pro obranný průmysl a také například pro české společnosti, které by se mohly podílet na rekonstrukci Ukrajiny,“ uvedl mluvčí Petr Pešek.
Zdroje Novinek obeznámené se současnými nebo dřívějšími aktivitami v rámci koalice se rovněž shodují, že Česku účast v koalici prospívá.
Důležitá jsou jednání v zákulisí
Novinky mluvily s dobře informovaným člověkem blízkým vládě a vedení obrany. Podle něj nebylo Babišovo vyjádření ideální. Nyní kabinet hledá způsob, jak za podporu Ukrajiny získávat něco zpět. Jako nejnosnější se prý jeví průmyslová spolupráce, která povede i k lepšímu vyzbrojení české armády.
Dále pak výcvik ukrajinských vojáků. Díky němu se česká armáda rychleji dostane k informacím, jak vypadá moderní válka, a také podle zmíněného zdroje nejspíš bude předpokladem pro větší zapojení českého byznysu do obnovy Ukrajiny.
Na druhé straně jsou ale rizika. „Vrbětice (ruská sabotáž českého muničního skladu, pozn. red.) a drony na letišti v Lipsku ukazují, že nejsou malá,“ popsal zdroj.
Také podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) se Česko díky účasti v koalici dostalo k informacím a jednáním, ke kterým by jinak přístup nemělo. Podle něj se tak zvyšoval třeba potenciál české muniční iniciativy a Česko také získávalo mezinárodní relevanci.
Hlavní jednání koalice probíhá na úrovni státníků a dostává se do světových médií. „Pak se ale sejdou náčelníci generálních štábů nebo političtí ředitelé ministerstev zahraničí. Nebo pracovní skupiny, o kterých se nereportuje, protože nejsou veřejné,“ dodal Lipavský, jak probíhají zahraniční summity.
Že Česku v koalici ochotných šlo o informace, řekl Novinkám i další člověk, který na ministerstvu zahraničí působil za minulé vlády. Konkrétně mělo jít právě o zprávy z bojiště. „Byl jsem na několika jednáních a vždy byl briefing od Ukrajinců, abychom věděli, co potřebují,“ popsal zdroj.
Koalice ochotných vznikla loni na jaře jako uskupení hlavně evropských států podporujících Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Nejde ale o organizaci, jako je NATO nebo EU, a tomu odpovídá i neformální fungování.
Cílem naopak bylo obejít oficiální struktury oslabené americkým prezidentem Donaldem Trumpem nebo Maďarskem vedeným Viktorem Orbánem. Koalice má něco mezi 30 a 40 členy (údaje se různí).
O protiraketové alianci Babiš nevěděl
Babiš s kritikou koalice ochotných přišel poté, co se až na jejím jednání v Paříži dozvěděl o nové iniciativě několika evropských zemí, které chtějí pracovat na společné obraně proti balistickým raketám. Jak Novinky popsaly, Babiše naštvalo, že o nové iniciativě nevěděl.