Není to drahé? Nevíme. Obrana chce titusy za miliardy, ale znalec nedokáže cenu posoudit

Armáda totiž hodlá koupit 22 vozidel ve velitelsko-štábní úpravě za cenu 181 milionů za jeden kus. Před šesti lety dala za jeden kus 80,5 milionu korun. Nová vozidla mají například mít protidronovou obranu a další komponenty.

Zmíněný odborný posudek stejně jako řadu dalších na nákup vojenské techniky zpracoval soudní znalec Tomáš Dvořáček. Ten měl hodnotit celkovou cenu zakázky, ale i jednotlivé příslušenství či cenu práce. Měl mimo jiné hodnotit právě dodatečné komponenty pro každý vůz za bezmála 39 milionů korun bez daně (celkově tedy půjde zhruba o 860 milionů korun bez daně pro 22 vozů, pozn. red.).

V posudku k ceně Dvořáček uvádí, že není možné určit, jestli je cena adekvátní s ohledem na to, že vozidla Titus budou obsahovat nové technologie, které armáda dodnes neměla ve výzbroji zavedené.

„Nelze určit, zda jsou nabídkové ceny dodavatelem podané v rámci uvedeného zadávacího postupu cenami obvyklými, protože toto zboží je pořizované poprvé, je vojenským materiálem a nelze ho porovnat s jiným zbožím,“ uvádí soudní znalec ve zprávě, kterou má redakce k dispozici. Hodnotil tak pouze obecné náklady, náklady na administrativu a tak podobně, kde cenu považuje za „obvyklou“.

Na přímý dotaz redakce, jak se vypracovává posudek, když chybí relevantní údaje, Dvořáček neodpověděl a odkázal se na mlčenlivost. „Jako znalec jsem povinen zachovat o mnou zpracovaných posudcích mlčenlivost, jak mi ukládá zákon.“ Není tedy zřejmé, jestli posuzovaný doplněk za bezmála 900 milionů korun bez daně pro 22 vozů je levný, drahý, či jde o obvyklou cenu.

Za svoji práci inkasoval podle smlouvy z ledna tohoto roku 116 tisíc korun. Dvořáček, který pro obranu vypracoval za poslední čtyři roky devatenáct posudků zejména na pozemní techniku, zbraně a munici, byl původně ředitel odboru vyzbrojování pozemních sil Sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany. S cenami armádní techniky tak má zkušenosti.

Resort obrany podle slov svého mluvčího vybírá znalce na základě otevřených výběrových řízení. „Ministerstvo obrany zadává požadavky na znalecké posudky buď jako veřejnou zakázku malého rozsahu, anebo v dynamickém nákupním systému dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Znalec musí prokázat oprávnění vykonávat znaleckou činnost tím, že je zapsán v seznamu znalců pro požadovaný obor, odvětví a specializaci,“ vysvětlil mluvčí David Šíma.

Podle něj je navíc vypracována metodika, která určí postupy ke stanovení cen. „Ministerstvo obrany má pro daný účel zpracovanou metodiku s názvem „Jednotný postup ke stanovení ceny a v místě obvyklé“. Ta stanovuje metody a postupy k ověření nabídkové ceny,“ dodal Šíma.

Drtivá většina znaleckých posudků z poslední doby stála vyšší desítky tisíc korun. A nerozhodovalo, jestli šlo o nákup vojenské techniky za miliardy, posudků ceny prací údržby a úklidu, nebo přepravu vojenské techniky v rámci České republiky.

Výrazně přes sto tisíc se přehouplo jen několik posudků, například na nákup velkorážné munice (166 tisíc korun), děla NATO (169 tisíc korun) či ostrahy objektů (180 tisíc korun). Nejdražším se stalo posouzení ceny armádního software GINIS za 355 tisíc.

Novinky v posledních dnech popsaly pochybnosti kolem plánovaného nákupu vozů Supacat pro speciální síly nebo pořízení dalších 24 vozů Titus. V obou případech jsou vozidla výrazně dražší než u partnerů v NATO.

Za jeden kus stroje Supacat chce Česko zaplatit 118 milionů korun, to je třikrát víc, než za ně před dvěma lety dala britská armáda, ta zaplatila za kus asi 38 milionů. Česko chce vozidel koupit alespoň 18, Britové jich nakoupili 70.