Článek
Na generálním štábu chystají novou koncepci, která počítá s nákupem obranných raketových systémů proti balistickým střelám, jako jsou například americké systémy Patriot. Jejich pořízení by vyšlo na více než stovku miliard korun.
„Studujeme nejen zkušenosti z Ukrajiny nebo Sýrie, ale i to, co umí Írán a jak se brání v Izraeli. Máme zpracovanou koncepci vzdušných sil, která zahrnuje letouny i rakety. A vzhledem k hrozbám, které ve světě vidíme, se ukazuje, že potřebujeme něco víc, než máme,“ řekl Novinkám plukovník Jaroslav Daverný, náčelník pozemní protivzdušné obrany.
Ve Strakonicích mají nyní čtyři baterie zastaralého sovětského raketometu 2K12 - KUB. Ten by měl brzy nahradit izraelský systém Spyder. Za čtyři baterie ministerstvo obrany zaplatilo 13 miliard korun.
Ve výzbroji mají strakoničtí ještě přenosné raketomety RBS-70 ze Švédska. Ty slouží proti vrtulníkům nebo letounům letícím v nižších výškách. Spydery mají střední dosah. Dostřelí až 50 kilometrů a díky raketám Derby, které se chystá obrana dokoupit, až 80 kilometrů.
Armáda ale potřebuje získat systém proti balistickým střelám a proti dronům. „Rozhlížíme se po světě, do úvahy přicházejí tři výrobci. Je to drahé a není to jednoduché dostat. Kdybychom si to dnes objednali, tak to získáme až tak za sedm let,“ poznamenal Daverný.
Jaké konkrétní systémy by obrana mohla koupit, plukovník nezmínil. V úvahu připadají americké systémy THAAD nebo všeobecně známé patrioty. S řízenými a balistickými střelami si však dokáží poradit i rakety italsko-francouzského systému SAMP-T. Ceny těchto systémů jsou srovnatelné s pořízením 24 stíhaček F-35, za které obrana zaplatí 150 miliard korun.
Musí rozhodnout politici
Podle Daverného o nákupu systémů proti balistickým střelám musí rozhodnout politici. „Ale armádní doporučení je, že je to potřeba,“ uvedl.
O vylepšení protivzdušné obrany všech evropských zemí se bude mluvit na summitu NATO v Haagu na konci června. Podle plukovníka je dobře, že se modernizace protivzdušné obrany dala do pohybu.
„Díky systému Spyder se posuneme násobně dále, protože je to o 40 let modernější zbraň než KUB. Pokryje větší území a dostřelí na větší vzdálenost,“ poznamenal.
Strakonický pluk by měl brzy získat také 16 obrněných aut z přeloučské firmy SVOS, na které lze namontovat švédské raketomety RBS-70. Raketové systémy totiž musí být mobilní a být schopné po výstřelu rychle zmizet. „Kdo stojí na místě, tak nemá moc šancí,“ podotkl Daverný.
Výstražný systém a kryty
Prezident Asociace obraného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek snaze armády pořídit obranu proti balistickým střelám přitakává a věří, že z desítek miliard část získají i české firmy.
„Pravděpodobnost, že sem něco spadne, a třeba i omylem, je vysoká. Proto potřebujeme schopnosti detekovat, že sem něco letí, a dostat to z nebe. Nezbytný je ale také varovný systém pro obyvatele a prostory, kam by se mohli lidé schovat,“ uvedl Hynek.
Dodal, že české firmy se mohou podílet nejen na výrobě a vývoji radarů a varovného systému, ale i na stavbě krytů a jejich vybavení například vzduchotechnikou.
S tím souhlasí i Daverný, podle něj se protivzdušná obrana týká celého státu, nejen armády. „Na Ukrajině je vidět, že mají nejen opevnění, maskování, klamání a prostředky, které střílí, ale také hasiče a záchranáře,“ dodal.
Vojenský analytik Dušan Rovenský s pořízením lepší protiraketové obrany souhlasí, za větší problém ale považuje skutečnost, že do armády nikdo nechce. „Když nedokáže armáda (lidmi, pozn. red.) naplnit současné jednotky, tak jak chce budovat další?“ tázal se Rovenský.
Podle Daverného lákají strakoničtí vojáci například na vyšší náborový příspěvek. Pomoci by mělo i výraznější navýšení platů, které chce na vládě prosadit ministryně obrany. Podle plukovníka je navýšení nezbytné.
„V každé firmě má řidič víc než náš desátník, který řídí tatru. Ta přitom veze zařízení za sto milionů, a do toho se kvůli zodpovědnosti každému nechce,“ poznamenal.
Víc vojáků bude potřeba také k tomu, aby se raketové vojsko mohlo rozdělit na více jednotek. „Směřujeme to k tomu, že budeme ve více posádkách,“ poznamenal Jaroslav Daverný.
