Článek
Ti požadují navýšení platů v sociálních službách o patnáct procent, chtějí především navýšit platové tarify. Peníze pro sociální služby rozdělují jednotlivé kraje.
„Zvýšit tarify je jediná jistota, jak poskytnout zaměstnancům v sociálních službách aspoň základní příjem,“ uvedla po jednání předsedkyně zdravotnických a sociálních odborů Dagmar Žitníková. Řekla, že v loňském roce ministerstvo celkový objem peněz do sociálních služeb sice navýšilo, platy se ale nezvedly. Odboráři o tom chtějí jednat s celou vládou, ministr Jurečka jim slíbil, že schůzi dojedná.
V příštím roce by se měl objem peněz v sociálních službách navýšit oproti letošku o dvě miliardy, šéf ekonomické sekce na MPSV Stanislav Klik ale řekl, že navyšování platových tarifů se nechystá.
„Naši zaměstnanci jsou přetížení a koukají se po jiných zaměstnáních. Současná průměrná mzda v tomto sektoru je 36 tisíc hrubého, o šest tisíc méně, než je průměrná mzda v ČR. Byli bychom rádi alespoň za průměrnou mzdu, ale to je minimum,“ uvedla Žitníková. Průměrná mzda v Česku je 42 249 korun. „Chceme důstojné platy za těžkou, namáhavou práci. Bez toho, abychom se postarali o slabé, bezbranné a nemocné, se společnost rozvíjet nebude,“ dodala šéfka odborů.
Dostanou mzdu a odejdou
Její slova potvrdili i další odboráři, kteří přidali zkušenosti z praxe. „Naši zaměstnanci jsou unavení, přetížení, jsou na dlouhodobých neschopenkách, a noví se nehrnou. Velká část po měsíci, když dostanou mzdu, odchází,“ uvedla Marcela Holčáková, sociální pracovnice v domově se zvláštním režimem Pržno. „V Olomouckém kraji máme nejnižší platové podmínky, nemáme lidi. Když někoho seženeme, brzy odejde. Tento měsíc jsme dostali tři výpovědi,“ řekla Mária Reissausová, která pracuje v domově Paprsek. „Až půjdu do důchodu, nikdo se o mě nepostará. Nikdo to nebude dělat za 23 tisíce čistého, ta práce nebude mít prestiž,“ dodala.
Odbory: K protestu lékařů se od ledna přidají i sestry a laboranti
Tomáš Havlásek, ředitel domova pro postižené v Tavíkovicích, poskytl totožnou zkušenost. „U nás je velká nezaměstnanost, takže lidé se hlásí. Zaměstnanci nastoupí, pak ale obdrží platový výměr a odejdou ještě ve zkušební době. I já mám obavu, že za dvacet let nebude, kdo by se o nás postaral,“ řekl. „Prosím, ať s tím stát začne něco dělat. Ředitelé se snaží, ale potřebujeme pomoc od státu,“ uzavřela Marie Zeyvalová, pečovatelka z domova U Anežky.
MPSV pracuje na velké novele zákona o sociálních službách, který by měl financování tohoto sektoru kompletně změnit. Od roku 2006 se totiž sociální služby platí z dotací, které nejsou nárokové. To znamená, že poskytovatelé jsou každoročně v nejistotě. „Celou dobu tento model kritizujeme,“ řekla Žitníková.
Jurečka: V zemi chybějí desetitisíce pracovníků, škodí to firmám i ekonomice
