Článek
Summit NATO je vrcholné zasedání na úrovni hlav států a vlád. Svolává ho rada Severoatlantické aliance a předsedá mu generální tajemník. Tajemník, respektive jeho kancelář, na summit zve členské státy, nikoli jejich konkrétní zástupce.
Každý stát si tak může rozhodnout, koho na summit vyšle a jak početná jeho delegace bude. Následně ministerstvo zahraničí připraví seznam účastníků, který schvaluje vláda, jež podle ústavy odpovídá za zahraniční politiku státu. Právě kabinet Andreje Babiše (ANO) tak bude mít poslední slovo v tom, kdo bude zastupovat Česko na červencovém summitu v Ankaře.
Po rozhodnutí kabinetu pak Stálá delegace ČR při NATO, která je řízena ministerstvem zahraničí, pošle finální seznam Severoatlantické alianci. „Je to ale jediný praktický krok, kde ministerstvo hraje roli,“ řekl Novinkám zdroj obeznámený s organizací zahraničních cest.
Vládní představitelé ale na summit nepřijíždějí vyjednávat zcela od nuly. Většina důležitých debat se odehrává už v předstihu na úrovni diplomatů, národních delegací a ministerstev. Na vrcholné schůzce dochází obvykle pouze ke schválení finálních stanovisek.
Anketa
Ústava spor premiéra a prezidenta nepředvídá
Podle českých ústavních zvyklostí bývá delegace na summity NATO vedená prezidentem. V minulosti ji ale ve výjimečných případech vedli i premiéři. Jako poslední to byl Petr Fiala v roce 2022 v Madridu, který tehdy nahradil zdravotně indisponovaného exprezidenta Miloše Zemana.
Zbytek delegace zpravidla tvoří ministr obrany a ministr zahraničí. V tomto složení byla ČR reprezentována i na několika posledních summitech v Haagu (2025) nebo Vilniusu (2023). Ve Washingtonu v roce 2024 tradiční trojici doplnil i náčelník generálního štábu.
Co se týče letošního summitu, premiér Babiš už dříve uvedl, že s účastí hlavy státu nepočítá. Petr Pavel mu proto ve středu poslal dopis, ve kterém oznámil, že českou delegaci přesto hodlá vést. Babišovi v něm zároveň vzkázal, že uvítá, pokud se také zúčastní, aby mohl „detailně vysvětlit pozici české vlády“.
Prezident v dopisu také argumentoval článkem 63 Ústavy. Ten mu, mimo jiné, svěřuje pravomoc zastupovat stát navenek.
Pravomoci prezidenta vyplývající z článku 63 ale podléhají kontrasignaci vlády. „Jsme-li v oblasti kontrasignovaných pravomocí, tak za tato rozhodnutí ve finále přebírá odpovědnost vláda,“ upřesnila odbornice na ústavní právo z Masarykovy univerzity Marie Zámečníková. Připomněla, že ústava podle ní obecně situaci sporu mezi prezidentem a premiérem nepředvídá.
Nestandardní řešení
Varianta, že by na summit odjeli prezident i premiér, je „velmi nestandardním řešením“. „Nedovedu si protokolárně představit, že by tam byli ve stejnou dobu prezident i premiér jako vedoucí české delegace,“ řekl Novinkám jeden z bývalých ministrů zahraničí.
Připustil ale možnost, že by se prezident zúčastnil prvního ceremoniálního dne a premiér druhého dne určeného pro formální jednání. Podobně si účast rozdělili Babiš s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem v roce 2018.
Prezident Pavel by se mohl vypravit do Ankary i sám jako host. „Summitu se může účastnit i bez mandátu jako host. To by však zásadně omezilo jeho možnosti jednání ovlivnit, nemohl by jednat jménem Česka,“ míní zdroj obeznámený s organizací zahraničních cest.
Vláda plánuje, že se summitu vedle premiéra Babiše zúčastní ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Právě Macinka přitom celý spor s prezidentem rozpoutal, když veřejně prohlašoval, že prezidentovo jméno bude na seznamu účastníků summitu chybět. V reakci na Pavlův dopis Babišovi ve středu Novinkám napsal: „Umanutost Petra Pavla v této věci už začíná působit poměrně nedůstojně.“ A už dříve řekl, že „účast opozice na tomto summitu vládě nedoporučím“.
Na summitu se budou řešit mimo jiné obranné výdaje jednotlivých členských zemí, které ČR seškrtala a podle tvrzení představitelů vlády ani neplánuje jejich zvyšování na úroveň 3,5 procenta HDP, namísto nynějších dvou procent.
