Článek
O tom, že se nula na dotace objevila v první verzi návrhu rozpočtu na příští rok, který poslalo ministerstvo financí jednotlivým resortům, informovaly Novinky v polovině srpna.
Kromě jiných to obavy vyvolalo i u odborníků na drogovou problematiku politiku. Na pomoc závislým na alkoholu a drogách jde letos ze státního rozpočtu okolo 400 milionů korun. Podle neziskovek, které služby závislým v terénu poskytují, by razantní seškrtání ohrožovalo veřejné zdraví.
„Bez těchto služeb nebudou lidé v krizi mít kam jít. Zavřou se kontaktní centra, skončí terénní týmy, naroste rizikové užívání u mladých a s tím i šíření infekčních nemocí. To není úspora, ale rozpad systému, který jsme léta budovali,“ uvedla předsedkyně rady Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Helena Gherasim.
Ministerstvo financí, jež má zveřejnit do konce srpna verzi návrhu, o níž pak už bude jednat vláda, ale nyní tvrdí, že na tyto služby peníze nakonec najde.
„Adiktologické služby dlouhodobě fungují a nejsou to dotace, které jsou řádově ve stovkách milionů ročně a neohrožují rozpočet. Až si přečtou rozpočet, tak uvidí, že tam nula není,“ uvedl Stanjura.
Neziskové organizace jako Sananim nebo Podané ruce vymění uživatelům drog ročně několik milionů použitých injekčních stříkaček, které mohou být zdrojem infekce, jako je žloutenka nebo HIV. Experti z Think tanku Racionální politiky závislostí v čele s bývalým národním protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem varují, že při omezování dotací by mohlo dojít k šíření těchto nemocí.
Podle nich jde od ministerstva financí o nebezpečný hazard, který povede i k většímu ohrožení mladých, jejichž experimentování s drogami může snadno přerůst v závislost.
„Už jsme to jednou zažili v roce 2010, když se dotace na služby propadly na polovinu a vedlo to pouze k nárůstu problematických uživatelů,“ řekl Vobořil.
Dodal, že například do kontaktního centra Podané ruce v Brně chodí každý den 150 alkoholiků, kteří zde najdou azyl a pomoc. „Pokud nebudou peníze na pracovníky centra, tak tito lidé zůstanou na ulici,“ poznamenal.
Všechny služby dělají neziskovky
Podle Vobořila veškeré služby zaměřené na pomoc závislým na drogách, alkoholu, tabáku nebo hazardu poskytují neziskové organizace. Stát je u nich objednává a platí za ně dotacemi, sám nízkoprahová centra, krizovou pomoc či testování a prevenci v terénu nezajišťuje. „Je to stejné jako by stát škrtnul veškeré dotace na domovy důchodců,“ dodal Vobořil.
Podle výroční zprávy Národního monitorovací středisko pro drogy a závislosti je v Česku odhadem 45 tisíc problémových uživatelů drog, hlavně pervitinu. Závislých na alkoholu je kolem 600 tisíc a na nikotinu kolem jednoho a půl milionu lidí.
Asociace poskytovatelů adiktologických služeb dlouhodobě vyzývá ke změně financování. O dotace musí totiž neziskové organizace žádat každý rok znovu, i když několik desítek let poskytují stále stejné služby. Nemají tudíž nikdy jistotu, zda peníze dostanou a budou dál v provozu. Nemohou ani plánovat na více let dopředu a nabídku rozvíjet.
„Nemůžeme každý rok řešit, jestli dostaneme nulu, nebo budeme moci dál fungovat. Stát musí nastavit systém, který nebude záviset na náhlých rozpočtových změnách. Bez toho budeme dál žít v trvalé nejistotě, a to je pro životně důležité služby neúnosné,“ uvedla Gherasim.
