Článek
„Vláda dnes schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026. Návrh, který po volbách nová vláda nepochybně ještě přepracuje,“ konstatoval ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
„Žádný resortní ministr nemůže být s rozpočtem bezvýhradně spokojen, v oblasti školství však představuje dobrý základ. Umožňuje nárůst platů učitelů o sedm procent i navýšení výdajů na veřejné vysoké školy,“ uvedl.
To, že nová vláda rozpočet upraví, lze považovat za jisté. Již dříve záměr avizovala například místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová, která je horkou kandidátkou na post ministryně financí. V debatě na České televizi se nechala slyšet, že „rozpočet se musí celý předělat“.
Více než dvě desítky organizací, které se věnují vzdělávání, upozorňují na to, že na zaplacení povinných výdajů včetně navýšení platů učitelů i dalších nových závazků bude potřeba minimálně 288,9 miliardy korun.
„Současná vláda nesplnila svůj závazek investovat do školství tolik, kolik průměrně investují země OECD. Navýšení o 5,3 miliardy není dostatečné. Stále bude chybět minimálně 7,2 miliardy korun na pokrytí základních výdajů,“ uvedla pro Novinky analytička vzdělávací politiky Kateřina Konrádová z organizace Učitel naživo.
Částka 7,2 miliardy korun je přitom podle propočtů organizací zásadní. „Jinak nebudeme mít z čeho platit růst platů učitelů, platy školních psychologů a dalších podpůrných pozic a nebudeme moci ani podpořit ty školy, které vzdělávají žáky ve znevýhodněných regionech,“ naznačila možné důsledky Konrádová.
Ke všem těmto věcem přitom vládu zavazuje letos přijatá novela školského zákona, která placení školních psychologů a dalších podpůrných pozic státem zavádí od začátku roku 2026. Novým výdajem je také tzv. indexování škol, tj. financování podle podmínek vzdělávání, které zavedla školská novela.
2,8 miliardy vysoké školy neuspokojily
Spokojené nejsou ani vysoké školy, které se nedočkaly ani poloviny z požadovaných šesti miliard korun navíc. Celkem podle vládou schváleného rozpočtu získají 37,8 miliardy korun namísto 41 miliard korun.
„Část navýšených peněz je určena na jiné závazky, takže čistě na oblast vzdělávání připadne méně. V oblasti podpory výzkumu a vývoje na vysokých školách se jedná prakticky o stagnaci státní podpory a o významný pokles prostředků v grantových programech, zejména u Technologické agentury,“ sdělila Novinkám ředitelka Agentury Rady vysokých škol Michaela Schwarzová.
„Pro vysoké školy tedy návrh v této chvíli nepředstavuje příliš povzbudivý signál a za daných okolností lze očekávat odchod kvalitních odborníků mimo akademickou sféru,“ varovala.
Navýšení rozpočtu vysoké školy potřebují zejména kvůli dlouhodobému podfinancování a silným ročníkům studentů, které na ně nastupují. Zároveň mají na některé nedostatkové obory ve zdravotnictví a školství podle zadání ministerstva nabírat až o tisíce studentů více.
