Článek
„Stávající návrh je nejen daleko za očekáváním a potřebami vysokých škol, které mají přijímat více studentů a produkovat excelentní vědu, ale i v rozporu s programovým prohlášením vlády,“ řekl Novinkám rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Milan Pospíšil.
„Pro Radu vysokých škol je předložený návrh rozpočtu vysokých škol značným zklamáním, neboť neodpovídá dosavadním jednáním se zástupci zainteresovaných ministerstev,“ neskrývala rozčarování ředitelka Agentury Rady vysokých škol Michaela Schwarzová a připomněla, že sám ministr školství Mikuláš Bek (STAN) opakovaně zdůrazňoval nutnost navyšování přibližně o 3,5 miliardy korun.
Návrh rozpočtu, který poslední srpnový den předložilo ministerstvo financí, ovšem přiřknul ministerstvu školství na příští rok 276,5 miliardy korun oproti letošním 290,9 miliardy. Z toho vysokým školám připadne cca 35 miliard korun. Letos měly k dispozici 34,9 miliardy.
Rada vysokých škol přitom dlouhodobě požadovala navýšení o zmíněných šest miliard korun, takový růst je podle ní pro veřejné VŠ životním minimem.
Rada i oslovení rektoři se shodují, že navýšení rozpočtu VŠ o pouhých 119 milionů korun je v rozporu se sliby vlády, ohrožuje kvalitu a dostupnost vzdělání v Česku a dále zhorší jeho neutěšenou finanční situaci.
Krátkozraké škrty
„Návrh rozpočtu pro univerzity a vysoké školy nereflektuje deklarované cíle, tedy navýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných osob v době narůstající demografické křivky osmnácti a devatenáctiletých,“ připomněl rektor Masarykovy univerzity v Brně Martin Bareš, že vysoké školy v posledních letech v důsledku populační vlny přijímají stále více studentů.
Školy navíc stojí před úkolem zajistit více absolventů potřebných oborů, který jim uložila vláda. Zvýšit se mají hlavně počty studentů psychologie, učitelství a nelékařských zdravotních oborů.
Program týkající se nelékařských zdravotních oborů už vláda dokonce schválila a podle dřívějšího vyjádření ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška by na lékařských fakultách mělo přibýt až 22 tisíc studentů, hlavně zdravotních sester. Vláda zároveň na tento program slíbila 12,8 miliardy korun, které by školy měly dostat postupně do roku 2037.
„Chápu, že ve velmi složité geopolitické situaci vyvstaly jiné priority, například bezpečnost, s čímž souzním, nicméně stagnaci rozpočtu v oblasti vysokých škol považuji za krátkozrakou, neboť platí, že investice do vzdělání se podílejí na odolné společnosti,“ uvedl Bareš.
„Rozpočet neřeší dlouhodobé podfinancování veřejného vysokého školství, a naopak ho dále prohlubuje. Nemůže to zachránit ani určité navýšení prostředků na výzkum, experimentální vývoj a inovace,“ varoval rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák, byť i on zdůraznil pochopení pro to, že do rozpočtu vstupují požadavky jiných oblastí.
„Bez adekvátního financování hrozí zhoršení dostupnosti a kvality vzdělávání, odchod talentovaných akademiků do zahraničí a oslabení inovačního potenciálu země,“ přiblížila možné důsledky nedostatku peněz Schwarzová.
Rektoři včetně Mileny Králíčkové, která vede Univerzitu Karlovu a je předsedkyní České konference rektorů podle svých slov stále doufají, že se navýšení nakonec dočkají.
