Článek
„Záměrem bylo, aby se pacient objednal včas na fyzioterapii. Navíc došlo loni k prodloužení ze sedmi na 14 dnů, takže je to vstřícnější, než to bylo,“ vysvětlil Novinkám prezident Unie fyzioterapeutů ČR a vedoucí fyzioterapeut Fyziatricko-rehabilitačního oddělení Nemocnice Břeclav Vladan Toufar.
Běžně se podle něj stávalo, že si lidé poukaz z ledna schovali a o letních prázdninách si vzpomněli, že by přišli. Jejich stav se ale mezitím změnil, indikace od lékaře už nebyla relevantní.
I tak je ale složité sehnat rychle termín. Poukaz dostanou většinou lidé od praktika s tím, ať navštíví odborníka co nejdřív.
Do dvou týdnů dokáže zajistit termín jen třetina ordinací, ukázal letošní průzkum Sdružení ambulantních specialistů. V některých regionech berou za dva až tři měsíce. Třeba Nemocnice Na Františku má čekací lhůty na fyzioterapie mezi 10 a 12 týdny, Ústřední vojenská nemocnice v Praze uvádí v exponovaných měsících až osm týdnů.
Absolvovat procedury a cvičení musí lidé do tří měsíců od vystavení poukazu. Část se tak ocitá v časové tísni. Mohlo by se to však změnit. „Jednáme nyní o prodloužení lhůty s VZP,“ podotýká Toufar.
Někteří lidé si raději zaplatí za přijetí v řádu dnů několik stovek až 1500 korun v soukromé ambulanci, jiní to zkouší přes známosti.
„Chápu to, proto chci mít digitální zdravotnictví a proto chci mít možnost u nejproblematičtějších oblastí online objednání,“ reagoval pro Novinky ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
K tomu ovšem ještě příští rok u běžných vyšetření, jako je fyzioterapie, nedojde. Plánuje se to zprvu jen na laboratorní vyšetření, screeningy a zobrazovací metody.
Pomoci musí každému se sháněním fyzioterapeuta jeho zdravotní pojišťovna.
Končí v šedé zóně
Přetíženy jsou ordinace i proto, že tam přichází opakovaně chronicky nemocní nebo lidé s obtížemi, které zásah fyzioterapeuta nevyžadují.
Podle Válka dostali praktičtí lékaři víc kompetencí k péči o chroniky a měli by je tudíž méně odesílat ke specialistům.
V Česku je zhruba 8,5 tisíce fyzioterapeutů. V jejich nedostatku Toufar hlavní problém nevidí, regionální pokrytí je i podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která pokrývá 60 procent trhu, dobré. Slabá místa byla na pomezí Karlovarského a Plzeňského kraje nebo v západním pohraničí.
Pouhé zvyšování počtu ale nápor nevyřeší.
„Do budoucna je nutné přemýšlet spíš nad tím, aby byla indikace pacientů smysluplná. Lidé by si měli zvyknout na to, že se o sebe musí taky trochu starat, hýbat se,“ je přesvědčen Toufar.
Dalším krokem je udržet absolventy oboru ve zdravotnictví. Nejvíc tím trpí nemocnice, kde je fyzioterapeutů málo. Soukromé ambulance nabízí lepší finanční podmínky a větší flexibilitu. Mnozí fyzioterapeuti navíc říkají, že se jim nevyplácí pracovat na pojišťovnu. Platby jsou podle nich nedostatečné a nesmyslně až příliš regulované.
„Nedá se říct, že by byl počet studujících nízký, ale systém se musí zefektivnit a zatraktivnit pro studenty fyzioterapie tak, aby nastupovali do zdravotního sektoru a nekončili v šedé zóně,“ dodává Toufar.
Ročně vychází ze škol 450 absolventů, výhledově to bude ještě více. Systémové kroky k tomu, aby všichni nastoupili poté do praxe, ale chybí.
