Článek
Celá téměř devadesátiminutová mše začala v 15:00 slavnostním příchodem církevních duchovních za doprovodu husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci a poté zpěvem věřících. Ti zazpívali píseň Ó veď nás, Pane, v slovu svém z Šamotulského kancionálu, který pochází z roku 1561.
Hlavním námětem kázání bylo "čištění chrámu"; podle evangelia sv. Marka Ježíš po příchodu do Jeruzaléma vyhnal z chrámu všechny, kdo tam prodávali nejrůznější zboží, neboť chrám měl sloužit pouze motlitbám. Podle Hradila byla tato výzva určena tehdejším kněžím, kteří činili víru komplikovanější a církev nedůvěryhodnou; kněží se tehdy poté rozhodli Ježíše zahubit.
Výzvu k "čištění chrámu" a potažmo církve ctil podle Hradila i Jan Hus. Postupně tak nastala chvíle, kdy, jak řekl přítomným biskup, "noví kněží opět neslyší a zakazují mu hlásat evangelium" a která končí Husovým upálením na hranici v Kostnici. Podle Hradila tato výzva platí i v 21. století. "Starejme se, abychom hlásali evangelium v každé době, ať už se to hodí, nebo nehodí," vyzval přítomné věřící Hradil.
Slavnostní mše se zúčastnili nejen duchovní a věřící církve husitské, ale i jiných evangelických církví. K přítomným promluvil i slovenský velvyslanec v ČR Ladislav Ballek.
Betlémská kaple je již tradičně jedním z míst, v němž si věřící připomínají Husovu tragickou smrt. Další shromáždění se pravidelně konají například i v místě Husova rodiště, v Husinci na Prachaticku, či na Kozím hrádku na Táborsku, kde Hus kázal, když mu bylo zakázáno působit v Praze.