Článek
Podle Brabce by se měly finance čerpat z prostředků Operačního programu Životního prostředí (OPŽP) pro roky 2014–2020 a částka by pokryla výměnu až 150 tisíc kotlů v celé republice.
„Teď vytváříme systém, který bude pro žadatele o dotaci nejvhodnější a co nejjednodušší vzhledem k tomu, že podpora fyzických osob nebyla z OPŽP doposud nikdy možná,“ sdělil Brabec.
Nezanedbatelná část peněz by měla směřovat do Moravskoslezského kraje, který s kvalitou ovzduší dlouhodobě bojuje.
Nové kotle mají přinést úspory provozních nákladů na vytápění, úspory primárních paliv a v neposlední řadě i redukce emisí do ovzduší. „Výměna jediného starého kotle znamená pokles prachu v ovzduší o sto kilogramů za rok,“ připomněl Brabec.
Dotace na výměnu kotlů lze získat už i v současné době, ovšem financování je možné pouze z národních zdrojů.
Je o ně velký zájem
V souvislosti se zlepšením kvality ovzduší konkrétně v Moravskoslezském kraji aktuálně běží kotlíkové dotace, na které MŽP a kraj společně vyčlenily celkem 60 miliónů korun. Realizace projektů zaměřených na ochranu ovzduší probíhá i v OPŽP, odkud loni získal Moravskoslezský kraj šest miliard korun.
O dotace na kotle je zájem, například v Královéhradeckém kraji byla v této souvislosti vyčerpána už za týden částka dvacet miliónů korun, na níž se rovným dílem podílely kraj a Státní fond životního prostředí (SFŽP).
O 20 miliónů korun na výměnu starých kotlů budou moci žádat lidé i v Plzeňském kraji, kde příjem žádostí na krajském úřadě poběží od 26. 5. do 30. 6., pokud se suma nevyčerpá dřív.
Uhlí se ekologům nezamlouvá
Na základě Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 topí uhlím 346 tisíc domácností, což je necelých deset procent. Pálení uhlí v domácnostech s nekvalitním kotlem, případně i v souvislosti s používáním nekvalitního uhlí, má na svědomí 38 procent emisí polétavého prachu a dokonce 66 procent znečištění rakovinotvornými mono- i polycyklickými aromatickými uhlovodíky.
Také uhlí propálené v elektrárnách a teplárnách má negativní dopad na zdraví. „Například jen české uhelné elektrárny způsobují – podle výpočtů Univerzity Karlovy – škody na zdraví a životním prostředí ve výši 51 miliard ročně,“ informoval Právo mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos.
Tyto náklady ovšem neplatí podle mluvčího výrobci elektřiny, ale stát, potažmo obyvatelé formou daní a zdravotních odvodů, které škody pokrývají.
Optimální roční financování je 16 miliard korun
Nové kotle, ať už plynové, peletové nebo elektrické, a další zdroje čistého tepla, jako solární panely na ohřev vody nebo tepelná čerpadla by měly být podle Piňose financovány spolu se zateplováním domů.
„Optimální roční financování je 16 miliard korun, aby bylo využito potenciálu energetických renovací. Přineslo by to jedno procento HDP navíc, 31 tisíc pracovních míst a státu zpět do rozpočtu 12,5 miliardy korun,“ vypočítal Piňos s tím, že účty domácností, firem a obcí za teplo by v takovém případě byly v roce 2020 o 12 miliard korun nižší než nyní.
Od začátku dubna odstartoval program podpory na úspory energií Nová Zelená úsporám (NZÚ) na roky 2014–2020, jehož letošní rozpočet činí 1,9 miliardy. Je určen na zateplování fasád rodinných domů nebo třeba na výměnu oken.
Programu chybí miliardy
K polovině května přijal SFŽP 650 rozpracovaných žádostí v ceně zhruba 160 miliónů korun. Příjemci dotace v Moravskoslezském a Ústeckém kraji dostanou z tohoto programu desetiprocentní zvýhodnění.
Zda bude od příštího roku program NZÚ platit i na zateplování a další úpravy činžovních a panelových domů, závisí na vývoji trhu s emisními povolenkami, sdělila Právu mluvčí SFŽP Lenka Brandtová.
Jak totiž koncem dubna přiznal v České televizi ministr Brabec, v programu NZÚ chybí přibližně 12 miliard korun. Z původně plánovaných 27 miliard má stát k dispozici asi 15 miliard.
Pokles souvisí se snížením cen emisních povolenek, z jejichž prodeje je program financován. Ministerstvo se proto rozhlíží, kde by chybějící miliardy případně mohlo sehnat. Jednou z možností je i dorovnání finančních prostředků v programu NZÚ ze zisků energetického kolosu ČEZ.
„Pro nejbližší období peníze máme. Další zdroje na NZÚ jsou ovlivněny mnoha faktory, které se budou vyvíjet v čase,“ řekla Právu k aktuálnímu stavu mluvčí MŽP Petra Roubíčková.