Článek
„Obdiv patří především v první řadě manželce pana Poleny Aleně, která se zachovala i přes vypjatost situace, kdy musela být ve stresu, obdivuhodně. Prostě se rozhodla zachránit manžela, i kdyby nechtěl,“ zaznělo už v uvolněné atmosféře v místech návratu do života na Interní kardiologické klinice FN Brno, kam přišli manželé Polenovi poděkovat lékařskému týmu.
Josef Polena s manželkou Alenou, kterou nazývá Strážným andělem
„Skutečně jsem tady, abych jim všem poděkoval. Manželce, kterou považuji za svého anděla strážného, jsem už děkoval mockrát. Když jsem přišel k sobě, měl jsem pocit, že jsem snad v nemocnici jediným pacientem. Tak se o mě všichni starali,“ uvedl se zjevným dojetím zachráněný muž, který si z devatenácti dnů strávených v nemocnici prvních sedm vůbec nepamatuje.
Zázraku pomohlo kolektivní úsilí
Jak popsal přednosta kliniky Petr Kala, pacientovo srdce po převozu do nemocnice intenzivně selhávalo. „Z tohoto důvodu byl na podpoře mimotělního oběhu relativně dlouho. Jeho stav byl tak vážný, že jsme pochybovali o tom, že bychom pána vůbec mohli vrátit do normálního života. Podařilo se a je to ukázka skvělého přístupu všech, kteří se na záchraně podíleli. Je to zcela mimořádný případ, který lze považovat za zázrak, byť s přispěním všech,“ řekl Novinkám Petr Kala. Jak také doplnil, velkou roli při návratu do života hrála vůle pacienta i jeho okolí a také dobrá nálada, která ho při rehabilitaci neopouštěla.
Manželé Polenovi přišli poděkovat za záchranu života pana Josefa, kterému vypovědělo srdce na dlouhých šestatřicet minut.
„Hodně mi pomohli ochotní sousedi,“ popsala začátek dramatu paní Alena. Přepravit muže do nemocnice, jak popsal Lukáš Dvořáček ze ZZS JMK totiž vůbec nebylo jednoduché. „Pacient byl v bytě domu s velmi úzkými chodbami v šestém patře. Proto jsme zavolali na pomoc hasiče a do sanitky jsme ho dostali pomocí výškové techniky,“ uvedl záchranář. Na kardiologické klinice mimo jiné lékaři provedli léčebný zákrok na srdečních tepnách a implantovali lékový koronární stent. Obavy však pokračovaly.
Manželé Polenovi s přednostou kardiokliniky FN Brno Petrem Kalou u monitoru, který zachycuje stav pacienta při hospitalizaci.
Paměť je naštěstí v pořádku
„Po týdnu, kdy se lékařům podařilo obnovit funkce všech orgánů, otce probudili z umělého spánku. S napětím jsme očekávali, jaký dopad měl dlouhý výpadek srdeční činnosti na mozkové funkce. Nejdříve jsme měli radost, že může vůbec mluvit, i když s obtížemi. Další den, když jsem s ním měl možnost poprvé hovořit, okamžitě jsem věděl, že otec neztratil ani paměť. Navíc měl dobrou náladu, žertoval a požádal nás, abychom mu přinesli telefon a nějaké křížovky,“ uvedl syn pana Josefa, který také všem poděkoval za záchranu táty.
„Asi mám tu paměť v pořádku, když jsem si vzpomněl na PIN ke kartě,“ uvedl se smíchem pan Josef. Po návratu domů však bude ještě nějaký čas na nemocnici s bolestí vzpomínat. Může za to sériová zlomenina dvanácti žeber. „Ta je však důkazem toho, že resuscitace stlačováním hrudníku byla prováděna po celou dobu skutečně správně a s razancí, která měla na záchranu vliv,“ doplnil lékař Tomáš Zatočil.
S kouřením je konec
„Je to zkušenost, kterou bych už nerad opakoval a taky mám víc času,“ odpověděl Josef Polena na otázky novinářů, jaká změnu zaznamenal po záchraně života. Ovšem jak zcela vážně vzápětí dodal zásadní je i skoncování s byť jen elektronickou cigaretou. „Tahal jsem to už od desíti let a teď po měsíci jsem poznal, že mi to vlastně vůbec nechybí,“ dodal pan Josef.
