Brečela jsem každý den, chtělo se mi umřít. Poporodní depresí je ohrožena každá pátá matka

Gabriela s manželem dítě plánovali a těšili se na něj. „Podařilo se mi otěhotnět ihned a celé těhotenství bylo krásné. Nepřeháním, když řeknu, že to bylo nejhezčí období mého života. Cítila jsem se krásná a šťastná,“ vzpomíná na očekávání přírůstku Gabriela. Její příjmení redakce zná, zveřejnit ho ale žena nechtěla.

Situace se ale změnila s porodem. „Smetlo mě to jako lavina. Rodila jsem 34 hodin v šílených bolestech, stresu a strachu. Ani nevím, jak jsem to nakonec zvládla. Když se ale syn narodil, necítila jsem nic. Žádné to, co jsem denně slýchala, že až to dítě uvidím, změní se mi život, že to je láska jako žádná jiná,“ popsala Gabriela, která nerodila ve Fakultní nemocnici Brno, ale v jiném zařízení.

Přiznala, že cítila jen úlevu, že je konec. „Začala jsem kojit, ale vše jsem jela na autopilota. Když jsme šli domů a týdny plynuly, měla jsem pocit, že mě syn nesnáší. Byla jsem si tím jistá, že miluje víc tátu. S ním byl v klidu a spokojený, se mnou mimo prso plakal,“ řekla Gabriela.

Podle vlastních slov se dostala do začarovaného kruhu a trvalo to měsíce. „Brečela jsem skoro denně a občas se objevily stavy, kdy se mi chtělo umřít. Všude se prezentuje, jak je krásné být nová máma a jak mají být všechny ženy happy, a já cítila hrozné výčitky vůči miminku, že nejsem šťastná, že má mámu, která brečí,“ přiblížila Gabriela, jejímuž dítěti je nyní necelý rok.

Po měsících se situace zlepšila. „Pomohl mi čas a vidět, jak na mě malý reaguje. A samozřejmě jsem on-line natrefila na spoustu žen, co se cítily stejně, a mnohdy i mnohem hůř a sáhly po antidepresivech, což jsem nechtěla,“ dodala Gabriela.

Podle psycholožky Fakultní nemocnice Brno Petry Bučkové procházejí ženy při porodu velkou zátěží. „Musí zvládnout velkou bolest, vyčerpání, nedostatek spánku. Obvykle chtějí rychle fungovat pro své dítě. Potřebují aktivovat velké množství energie. K tomu potřebují zdroje podpory, svou vnitřní odolnost i podporu blízkých,“ nastínila Bučková s tím, že pokud je dost zdrojů a jsou v harmonii s potřebami ženy, většinou problém nevznikne. Do stavu se ale může výrazně odrazit i porod, jeho průběh a pocity během něj, což byl nejspíš případ Gabriely.

Za důležitý zdroj energie Bučková považuje spánek. „Pokud žena nemůže spát, přestože má funkční pomoc, nemůže dočerpávat potřebnou energii a klid. V nedostatku ji pak přepadají myšlenky, že má strach, že to nezvládne, neví si rady, cítí se opuštěná, že nemůže nebo že se nemá o koho opřít,“ popsala Bučková s tím, že takové stavy doprovází úzkosti, deprese a vyčerpání a v takovém případě je vnější pomoc nutná.

Právě na duševní zdraví matek se po porodu zaměřuje Fakultní nemocnice Brno, která je s 6000 porody ročně největší porodnicí v České republice. Personál druhý nebo třetí den po porodu oslovuje matky s možností vyplnění dotazníku, který by u nich mohl riziko duševních komplikací odhalit. Dotazník vyplní asi polovina rodiček.

„V riziku vyjde asi 20 procent z nich plus mínus každý měsíc. Při stávajícím počtu porodů to může být až kolem 100 pacientek za měsíc,“ sdělila lékařka Veronika Ťápalová. Podle ní to ale neznamená, že všechny ženy v riziku vyhledají pomoc. Uchýlí se k tomu pouze část z nich. Ženám v riziku ale přijdou na e-mail kontakty, kam se mohou obrátit, ať už je to například krizové centrum, psycholožky z nemocnice, nebo třeba organizace Úsměv mámy.

Podle Ťápalové spousta matek zažívá takzvaný poporodní blues. „Jedná se o normální fyziologický stav duše, kdy maminky po porodu prožívají nejrůznější pocity jako radost, lásku, strach, vztek, obavy, nadšení. Poporodní blues nastupuje krátce po porodu, maximálně do týdne, a silné negativní emoce postupně do 14 dnů vymizí,“ řekla Ťápalová s tím, že stav způsobují náhlé hormonální změny a také stesk po předešlém životě.

Pokud ale stav do dvou týdnů sám nezmizí, naopak se zhoršuje, může to být poporodní deprese nebo úzkost a žena by měla vyhledat pomoc.

Brněnská porodnice je nyní před zařazením do takzvaného aktivního screeningu. „Pokud žena projeví zájem, bude po propuštění z porodnice kontaktovaná telefonicky koordinátorkou duševní podpory,“ vysvětlila Ťápalová.