Moravská část Sněmovny se bouří proti spotřební dani na víno

„Spotřební dani na víno říkám ne. Mám strach, že by to znamenalo likvidaci vinařů v našem regionu, především v Jihomoravském. A to z důvodu administrativní zátěže, protože by pro ně vzniklo spoustu nových povinností. Navíc se dost často jedná o malé vinaře, kdy se vinařství dědí z otce na syna a podobně, takže by byla obrovská škoda, abychom jim takto komplikovali život,“ řekl Novinkám poslanec KDU-ČSL Miroslav Zborovský, který byl zvolen v Jihomoravském kraji.

V České republice je spotřební daň z tichého vína v současné době nulová, zdaněná jsou šumivá vína ve výši 23,40 koruny za litr. Zdaněno je i pivo a destiláty. Tiché víno je jediným alkoholem, kde se spotřební daň neplatí.

Zdanění tichého vína vládě doporučila NERV, která uvádí, že odhadovaný výnos do státního rozpočtu by mohl být čtyři až pět miliard korun.

Zborovský ale varoval, že by se snížila konkurenceschopnost českých vinařů. Zdaněné víno totiž nemají ani v Německu, Rakousku, Maďarsku, Itálii, na Slovensku nebo ve Španělsku. Navíc by podle něj v Česku zároveň i klesla produkce vína, a výběr na dani by tedy nebyl tak vysoký.

Z řad lidovců se proti spotřební dani u vína staví i poslanci Antonín Tesařík nebo Jiří Horák. Podle nich by se místo spotřební daně na víno měla zvýšit daň z příjmu fyzických osob. „S těmito daňovými úpravami se problém stejně nevyřeší. Prostředky by měly jít i z progresivního zdanění bohatších, které máme jedno z nejnižších v Evropě. Doporučují to i ekonomičtí odborníci z OECD,“ upozornil Horák.

„Zvýšení daně z příjmu fyzických osob a zavedení progrese je podle mě správná cesta, kde hledat peníze do rozpočtu. Nízkopříjmoví by to v podstatě nepocítili a dá se tak získat 40 až 50 miliard korun,“ přidal se i Zborovský.

Se zavedením daně nesouhlasí ani lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který se narodil ve Znojmě. „Výsledek přínosu pro státní kasu je nejistý a nevýrazný,“ zdůraznil na Twitteru. I on varuje před nižší konkurenceschopností a likvidací vinařů, která by vedla „k nevratným kulturním i hospodářským škodám“.

Také upozornil na zbytečnou byrokracii. „Každý povinný subjekt by měl nově povinnost zřídit daňový sklad a zajistit spotřební daň vůči celnímu úřadu. Tím by se enormně zvýšila administrativní zátěž jak pro stát kvůli vyšším nákladům na správu a výběr daně, tak pro producenty samotné,“ vysvětlil Nekula. Na podobné hrozby opakovaně upozorňuje i Svaz vinařů.

S návrhem nesouhlasí ale ani zástupci jiných vládních stran, kteří byli zvoleni v Jihomoravském kraji. „S daní v navrhované podobě nesouhlasím. Problém mám především s dopadem na malá rodinná a středně velká vinařství a s dalším nárůstem administrativy. Je otázka, jestli vůbec dokáže daňový výnos pokrýt náklady na její výběr, a obávám se i růstu šedé ekonomiky,“ řekl Novinkám například poslanec Martin Hájek (STAN) a varoval, že zdanění může mít dopad i nepřímo na turismus.

Proti návrhu se dokonce „bouří“ i ministři z jižní Moravy. „Nejsem příznivcem tohoto kroku, očekávám ale ještě širokou odbornou debatu na toto téma včetně zapojení všech, kterých se to týká,“ napsal redakci šéf zdravotnického resortu Vlastimil Válek (TOP 09).

„Mám za to, že zavedení daně z tzv. tichého vina více ‚odnese‘ než ‚přinese‘, a nemyslím tím jen peníze. Jde o specifický a jen účetními tabulkami nevystižitelný obor lidské činnosti,“ přidal se i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Podle informací Novinek má být proti zavedení spotřební daně u vína i sám premiér Petr Fiala (ODS), který pochází z Brna. Ten ale podle svého mluvčího Václava Smolky zásadně nekomentuje jednotlivá opatření, která se ve veřejném prostoru vyskytují. „Cílem předsedy vlády a celého kabinetu je nachystat a v nejbližších dnech představit funkční balíček, díky kterému dojde ke snížení schodku veřejných financí,“ vzkázal pouze Novinkám.

Zdanění se nelíbí ani zástupcům opozice, kteří byli volení v Jihomoravském kraji. „Jsem naprosto zásadně proti,“ napsal s několika vykřičníky Novinkám poslanec ANO Miloslav Janulík.

Podle předsedkyně poslanců hnutí ANO Aleny Schillerové jde o „nekompetentní návrh“. I ona varovala před zvýšením administrativy. „V kombinaci se zdražením produkce by to znamenalo konec mnoha rodinných vinařství, méně turistického ruchu a postupnou proměnu moravské krajiny. Nesmíme totiž zapomínat, že výroba vína je u nás s ohledem na geografickou polohu už teď nákladnější než v jižnějších státech. Žádný velký daňový výběr by navíc nenastal. Daň by byla jen velmi těžce spravovatelná a správa daně mimořádně nákladná,“ zdůraznila.

S nimi souhlasil i poslanec Karel Rais (ANO), podle kterého by vláda měla raději zvýšit daň z loterií. V souvislosti s ní se ale mluví o snižování.

Naopak zdanění vína se nebrání například poslanec Josef Flek (STAN), který pochází z jihomoravského Tišnova. „Možná mě budete mít za politického sebevraha, ale opravdu nejsme v dobré finanční kondici. Když do lodi zatéká, musí všichni k pumpám. Musíme otevřít i téma příjmové stránky rozpočtu. Chceme, aby se na řešení dluhů podíleli všichni svým malým dílem. A proto bych rozhodně myšlenku zdanění tichého vína nezavrhoval,“ řekl Novinkám.

Zároveň chce, aby se peníze pro výrobce do 1000 ha částečně vraceli do produkce přes vinařské fondy. Od velkých výrobců pak mají jít do státního rozpočtu. Flek také uvedl, že zavedení daně zvažují i v Rakousku nebo na Slovensku. „Stálo by za to narovnat prostředí pro všechny evropské vinaře, aby si konkurovali kvalitou a nikoliv daňovým zvýhodněním,“ zdůraznil.

Konsolidační balíček chce vláda představit v polovině května. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) si dal za cíl ušetřit v rozpočtu 70 miliard, podle posledních informací by to ale mělo být přes 100 miliard.