Moderní Přemysl Oráč? Inovativní zemědělec vůbec neoře

„Vždy jsem se snažil o tu půdu pečovat. Pěstoval jsem meziplodinu, slámu jsem zaorával a snažil jsem se, aby organická hmota v půdě byla. Žádný pokrok jsem ale neviděl,“ říká mi na úvod zemědělec Vladimír Gut, který regenerativním způsobem obhospodařuje půdu již dva roky.

O regenerativním způsobu přístupu k půdě se dozvěděl náhodně díky článku. Absolvoval také seminář na pražské vysoké škole a vzorem se mu stal též americký farmář Gabe Brown. „Tohle všechno pro mě byla neuvěřitelná bomba. Dávalo mi smysl se vrátit do souladu s přírodou a hned jsme věděli, že do toho půjdeme,“ vzpomíná Gut.

A rozhodl se do projektu jít bez zkoušek rovnou se všemi svými poli. „Dnes to tady děláme dva roky a já toho nelituji,“ dodává.

Regenerativní způsob zemědělství spočívá v tom, že minimalizuje mechanické a chemické narušování půdy, zároveň nechává nepřetržitě zem pokrytou porostem, a kořeny rostlin navíc udržuje v půdě co nejdelší dobu.

Jeho smyslem je vrátit život do půdy, aby v ní prosperovaly bakterie a houby, které půdě poskytují přirozenou úrodnost.

„Práce nám vlastně navíc ubyla, protože vůbec nehýbeme s půdou“ přiznává farmář. Pořídit si musel nový stroj, který dokáže plodinu zasázet bez rozorání půdy. „My hned po sklizni hlavní plodiny zakládáme vícedruhovou meziplodinovou směs, která roste do zimy, přes zimu pak vymrzá,“ popisuje Gut.

Následuje pak setí hlavní plodiny přímo do meziplodinového osiva. „Ubylo nám orání, kypření, válení, rotační brány,“ vyjmenovává farmář.

„Pohled na to pole je vlastně nádherný. Po žních vám tam rostou kytičky, kvetou slunečnice, kvete svazenka. Když se to umrtví, tak tam zůstane, jak já říkám, ‚bordel,‘ ale naprosto fascinující je pro mě, jak jinak funguje voda. Krásně se mi vsakuje, neexistuje eroze. Při každém rýpnutí mám na lopatě pět až deset žížal,“ prozrazuje spokojeně.

Vladimír Gut je z tohoto přístupu ke svým několika stovkám hektarů půd opravdu nadšený. „Máme pořád pokrytou půdu a díky tomu se méně ohřívá, další bonus je, že se ukládá oxid uhličitý. To je pro mě velice důležité. Tím okysličováním se dříve vracel do ovzduší, dneska ho tímto systémem dokážeme vracet zpátky. Zatím to vychází, že se vrací kolem deseti tun na hektar za rok,“ prozrazuje.

Omezit se snaží i chemické přípravky, díky čemuž výrazně ušetří finance na jejich nákup. „Používáme je zatím na hubení plevelů, a to insekticidy a fungicidy. Všechno se snažíme radikálně omezovat. Minerální hnojiva dáváme už druhý rok na polovinu, u některých plodin na ještě méně a někde budeme zkoušet už úplně bez,“ přibližuje zemědělec.

Přítomnost oxidu uhličitého v půdě měří a vyhodnocuje projekt Carboneg. „My měříme přírůstky uhlíku v půdě, kolik oxidu se zemědělcům podařilo zachytit do země,“ vysvětluje ředitel společnosti Václav Kurel.

„Za každou tunu uloženého oxidu vyplácíme odměnu. Financujeme ji z prodeje uhlíkových kreditů, tyto si kupují firmy, které chtějí kompenzovat svou uhlíkovou stopu,“ vysvětluje Kurel.

Dnes se tomuto způsobu přístupu k půdě věnuje přes 70 zemědělců, ti obhospodařují 20 tisíc hektarů půdy. „Já doufám, že za deset let už to bude mainstream. Dnes se český zemědělec řídí primárně tím, co mu říkají dotace, co je vhodné, ale není ochoten ke změně,“ tvrdí Kurel.

„Regenerativní hospodaření s půdou přináší výsledky, je to ekonomicky mnohem výhodnější, výrazně se totiž šetří na naftě i hnojivech. Zemědělec, co takto hospodaří na Slovensku, vypěstoval běžné množství kukuřic úplně bez hnojiv a dnes je o 25 procent ziskovější a má o 80 procent nižší emise. Navíc je mnohem odolnější v době sucha,“ vysvětluje generální ředitel Carbonegu.

Meziplodiny pak podle Kurela zvyšují diverzitu v půdním osevním postupu, přitahují určité druhy hmyzu, potlačují růst plevele a kryjí povrch půdy v době, kdy by jinak zůstala holá.

Od počátku projektu farmáři snížili podle ředitele Carbonegu množství oxidu uhličitého v atmosféře o 81 889 tun. Start-up navíc vyplatil za loňský rok českým a slovenským farmářům z uhlíkových kreditů 12,6 milionu korun.