Hlavní obsah

Nejen zemědělci, ale i zahradníci mají problém s brutálním nárůstem státní i evropské byrokracie

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Příroda kolem nás se mění, ona se tedy mění po celou dobu existence naší planety, v posledních letech o tom ale velmi často mluvíme. Jak tyto změny v posledních letech vypadají z pohledu člověka, který je dennodenně reálně řeší, a nakolik jsou důležité ty, které jsou mediálně nejvíce známé? V podcastu Hlas na poušti o tom s Milanem Mikuleckým mluví zahradník Lukáš Kaprál.

Hlas na poušti: Lukáš KaprálVideo: Novinky

 
Článek

Upozornění: Následující text slouží jako stručné představení dnešního dílu podcastu Hlas na poušti. Poskytuje pouze přehled několika diskutovaných témat. Pro plné pochopení kontextu je žádoucí poslechnout si celou epizodu.

Klimatická změna a diskuse o tom, jak se s ní vyrovnat, jako by přitahovala jen dva extrémy. Na jedné straně lidi, kteří nechtějí přiznat že ke změnám klimatu na planetě (a často velice drastickým) docházelo i v dobách, kdy zde nebyl žádný lidský druh, na který by takové změny bylo možné svádět. A právě tito lidé mají z tohoto oboru velice ziskový byznys. Dnes již dávno nejde zdaleka jen o vědce, kteří produkují studie, jež chce dnešní mainstream slyšet, ale spíš o obchodníky s různými formami poplatků a dalšího tentokrát „ekologického“ zdanění, a politiky, kteří s těmito penězi rádi nakládají, tedy přerozdělují je k těm „správným“ příjemcům.

Druhou skupinou jsou lidé, kteří naopak jakékoliv změny popírají a věří, že „příroda“ si poradí. Problém je, že těch zásahů do přírody již bylo a stále probíhá tolik, že tento přístup také nefunguje. Podle Lukáše Kaprála a jeho zkušeností je větším problémem než výkyvy v teplotách nedostatek vody v krajině. Ten má pak dopady právě na smrkové monokultury, které v minulosti vysadil člověk jako „hospodářské“ dřevo. Právě takové, člověkem stvořené lesy potom v období sucha snáze podléhají kůrovci nebo silnému větru. Každá snaha vrátit přirozenou cestou vodu do přírody, tak má okamžitý pozitivní dopad.

Zahradnictví jako obor stále přitahuje dostatek zájemců. To, co se změnilo, je jejich zaměření. Je tu totiž silný odklon od zájmu fyzicky „se hrabat“ v zemi, a naopak příklon k návrhům designu zahrad. Lidí na práci je stále méně a méně a jejich nedostatek nedokáže nahradit ani stále modernější a výkonnější mechanizace. Už ani neplatí, že by bylo možné se spolehnout na příchod lidí ze zahraničí. Jedinou cestou je zvýšení mezd, to ale naráží na skutečnost, že tento obor mají všichni zapsaný jako laciný. Tedy že zákazníci, a je jedno zda soukromé osoby, města či stát, nejsou ochotni za zahradnické služby platit víc.

Mimochodem, pokud vás zajímá technika, tak o té bude také řeč. Lukáš Kaprál totiž v rámci České republiky používá unikátní techniku (v rámci USA a Kanady je běžná), která umožňuje přesazovat vzrostlé stromy. Tedy nejen, že takový strom vám mohou přivézt na pozemek a zasadit, ale také mohou takový strom zachránit z místa, kde by mu jinak hrozilo pokácení. S tím také souvisí jeho dlouholetá zkušenost s americkou technikou. Přestože mají americké užitkové vozy oproti srovnatelné evropské konkurenci mírně vyšší spotřebu paliva, tak ji bohatě vynahradí nižšími náklady na servis, delší životností a nižšími nároky na kvalifikaci obsluhy.

Lidé, kteří v Evropě zakázali brčka, vůbec netuší, co se sype do moří ve třetím světě

Hlas na poušti

Co také zazní v tomto díle:

  • Počasí se mění, ale to, co má drastické dopady na rostliny, je úbytek vody v krajině.
  • Se změnami teplot se většina rostlin dokáže vyrovnat, někdy i s pomocí člověka.
  • Problémem Prahy, pokud jde o více stromů v ulicích, jsou inženýrské sítě, mezi kterými není možné najít místo pro kořenový systém stromů.
  • Používání amerických aut je pro zahradnickou firmu v konečném součtu levnější, víc vydrží a jsou doslova „blbuvzdorná“.
  • Problémů v zahradnictví je hodně, od nedostatku lidí po rostoucí ceny materiálu, ale ten zásadní je brutální nárůst byrokracie ze strany státu a EU.
  • Je hodně znát, že lidi dnes nad zahradami víc přemýšlí a chtějí se o ně starat.

Pusťte si dnešní díl podcastu Hlas na poušti v našem přehrávači.

Milan Mikulecký má zkušenosti z manažerských pozic v byznysu i státní správě jak v České republice, tak v zahraničí. Se svými hosty diskutuje před kamerou a mikrofonem bez ohledu na dnešní většinové názory. Hlas volajícího na poušti je historicky vyjádřením toho, kdy někteří lidé hlasitě upozorňovali ostatní na nebezpečí, do kterého se jejich společenství dostává, a nebyli včas vyslyšeni. Každý týden otevíráme nové téma.

Odebírejte Hlas na poušti také v podcastových aplikacích a nový díl vám neuteče:

Poslechněte si také naše další podcasty:

Reklama

Výběr článků

Načítám