Ministr Dvořák: Eurem bychom mohli platit už v roce 2028

Rozpoutal jste debatu o přijetí eura, která rozkolísala i celou vládu. Termín, kdy by Česko mohlo vstoupit do eurozóny nicméně nepadlo.

Jsme s tím závěrem vlády nakonec spokojeni. Učinila největší posun ke konkrétním datům a číslům.

Byl impulsem k otevření tohoto tématu novoroční projev prezidenta Petra Pavla, který k přijetí eura vyzval?

Ne, tím ta debata nezačala. Už měsíc předtím jsme měli na stole materiál České národní banky a ministerstva financí, který hodnotí míru české připravenosti na přijetí eura. Dokument se připravuje každoročně od roku 2004. Loni dopadl velmi pozitivně a říká, že tři ze čtyř Maastrichtských kritérií bude Česko velmi pravděpodobně v roce 2024 až 2025 splňovat. Kupodivu i přesto je dokument ukončen tím, aby Česko další kroky k přijetí eura nečinilo.

My a dalších 7 rezortů jsme k tomu dali zásadní připomínku, že by dokument měl končit něčím jiným. Chtěli jsme, aby se učinili první kroky k přijetí eura, aby se v dalších volebních obdobích mohlo pokračovat. Připomínky ale vypořádány nebyly.

Pokusili jsme se přesvědčit naše vládní partnery, abychom obsadili pozici národního koordinátora pro zavedení eura. Tato pozice je definovaná ve strategii pro přijetí eura už z roku 2003 a od roku 2017 je pozice neobsazená. Ale nic se nedělo. Pak jsem si jmenoval vlastního ministerského zmocněnce, což vyvolalo reakci, kterou jsme nečekali. Ale v konečném důsledku to urychlilo debatu.

A naštvalo koaliční spojence. Petr Zahradník nakonec nebude zmocněnec, ale váš poradce.

Povedlo se dosáhnout několika věcí, které považuji za podstatné. Přestože jsme dříve deset let měli koordinátora pro euro, tak doposud nebyla zpracovaná analýza dopadu přijetí eura do právního řádu a ústavního systému České republiky. Je to pro mě šok, že to po dvaceti letech v EU nemáme. Teď máme pevný termín, že analýza bude hotová v říjnu tohoto roku.

V programovém prohlášení také máme, že vyhodnotíme klady a zápory případného vstupu do ERM II.

Jaký má vstup do ERM II smysl, když nevíme, kdy bychom chtěli do eurozóny?

Beru, že dává smysl vstoupit do ERM II ve chvíli, kdy budeme mít daný pevný termín pro euro, abychom v tom systému nezůstávali příliš dlouho. Na druhou stranu, Dánsko v tom systému funguje už dvacet let, dánská koruna je pevně navázaná na kurz eura, a nemá s tím problém.

Kdy by tedy Česko mohlo vstoupit do ERM II a kdy by mohlo přijmout euro?

Pro mě by bylo logické vstoupit do eurozóny v roce 2028 nebo 2030 a dva roky předtím do ERM II. Do té doby bychom měli dělat vše pro to, co je potřeba, abychom do toho systému vstoupit mohli. To není o tom, že zavoláme do Bruselu a oznámíme jim to. Jen vyjednávání o tom bude trvat pět až devět měsíců. A od chvíle, kdy řekneme „jdeme do toho“, bude procedura trvat pět až šest let. Je jasné, že se to nestihne za jedno volební období vlády.

A teď už to vůbec nestihnete, jste v polovině volebního období. Tak nebylo zvednutí celého tématu jenom součástí vaší kampaně?

Pokud bude po volbách pokračovat tato vláda, tak by bylo dobré, aby nemusela v roce 2025 nebo 2026 debatu teprve začínat. Bude to mít už nachystané. NERV udělá analýzu, která vyhodnotí klady a zápory vstupu do ERM II. Pak se připraví ještě hodnocení ekonomické situace Česka za rok 2024. Pak můžeme říci, pokud budeme plnit Maastrichtská kritéria, že můžeme začít jednat s Evropskou komisí o podmínkách, za kterých vstoupíme do systému ERM II.

Průzkumy veřejného mínění tvrdí, že příští vláda bude zřejmě vypadat jinak, strany vládní koalice nebudou mít většinu.

Nevěřím průzkumům, že příští vládu nesestavíme. To se bude řešit za dva roky. Do té doby máme spoustu času pro svou popularitu a zvolení něco udělat.

Samozřejmě, že může přijít vláda, která bude chtít místo eura rubl. To se nedá vyloučit. Ale takto my nemůžeme kalkulovat.

Jakou úlohu v tom všem hraje váš poradce Zahradník?

Požádal jsem ho, aby se ve své odborné expertíze zaměřil na dopady fungování ERM II systému a našeho fungování v eurozóně. Jeho expertíza je výrazně vyšší než moje, bude mě tedy zastupovat i v debatách a odborných panelech. Mám sice červený diplom ze studia financí, ale v odborných diskuzích je pan Zahradník expert.

Uznáváte, že jste původním jmenováním Zahradníka zmocněncem porušil kompetenční zákon? Vaši koaliční partneři to tvrdí.

Absolutně ne. Není to pravda… Partneři to tvrdí a bohužel není žádný rozhodčí orgán, který by to mohl objektivně vyhodnotit. Na dohodovacím řízení, jsou-li čtyři proti jednomu, tak mi nezbývá než výsledek respektovat. Ale nesouhlasím s tím.

Ministerských zmocněnců ve vládě je minimálně desítka. Podcenil jsem, že pro naše koaliční partnery je to červený hadr. Šokovalo mě to a je mi to líto. Myslím, že jsme si tu epizodu mohli ušetřit. Pan Zahradník tedy nebude zmocněnec, ale poradce. Náplň jeho práce ale bude stejná.

Co má být tím hlavním přínosem eura? Firmy jej kvůli svému obchodování v zahraničí určitě uvítají, co ale přinese lidem, kteří jezdí do zahraničí maximálně jednou do roka a směna koruny za euro je zásadně neobtěžuje?

Poplatky za směnu peněz tvoří desítky miliard korun ročně. Dostávají je banky. Všechny firmy vám vysvětlí, že neustále udržovat rezervy na krytí kurzovních rizik je velká zátěž.

Členství v eurozóně je ale především politické rozhodnutí, které má přiblížit českou ekonomiku blíž do středu EU. Naše země, která má 65 procent své ekonomiky vázanou na eurozónu, stejně snáší dopady všeho, co se v eurozóně stane. Možná i tvrději. Jsme trh s 10 miliony lidí, euro je měna pro 350 milionů lidí. Je to druhá nejsilnější světová rezervní měna.

Nevidím zásadní přínos v tom, že máme národní měnu. Česká koruna není švýcarský frank.

Říkáte, že euro bychom tedy mohli přijmout už v roce 2028 nebo 2030. A jak chcete zlomit odpor občanů? Zhruba tři čtvrtiny euro podle průzkumů odmítají.

Politici by neměli rozhodovat podle průzkumů veřejného mínění. Jestli jsme schopni realizovat věci, které se všem nelíbí, měli bychom mít odvahu i v tomto případě. Debata o euru teď intenzivně běží a jsem skálopevně přesvědčen, že podíl příznivců eura se bude zvyšovat.

Zásadní je, že 25 zemí v Evropě používá euro. Nikde nepřišli na to, že by jeho přijetí byla chyba. To je stoprocentní úspěšnost praktického testu.

Bulhaři usilují o vstup do eurozóny, jsou v ERM II, Dánové jsou vERM II, zbývá už jen pár zemí. Chceme být těmi posledními společně s Maďary, Poláky a Rumuny?

Souhlasil byste s konáním referenda o euru?

Jsem zásadně proti tomuto referendu. Jako by nedávalo smysl vypsat referendum o vypsání devizového kurzu nebo úrokové míry, tak ani toto by referendem řešit nemělo. Samozřejmě, že vláda referendum uspořádat může. Ale žijeme v době informační války, veřejné mínění není ovlivněno jen argumenty politických lídrů, ale i dezinformacemi z Ruska a Číny.

Referendum se před dvaceti lety konalo o vstupu do EU…

A tím jste narazila na to, že referendum přímo o této věci vlastně proběhlo už před dvaceti lety. Ta otázka přece tehdy zněla: Souhlasíte s podmínkami smlouvy? V té smlouvě je přece i to, že přijmeme společnou evropskou měnu.

Kritici namítají, že eurozóna bude znamenat, že budeme muset finančně pomáhat krachujícím státům.

Nepřebíráme závazky za dluhy již učiněné. Do krize se může nakonec dostat i Česko. A právě proto by členství v eurozóně bylo pojistkou. Od EU už jsme přijali bilion korun na naše rozvojové projekty. Uměl bych se smířit s tím, že se budeme podílet i na pomoci někomu jinému.

Vláda otočila v případě migračního paktu. Nakonec ho nechcete podpořit, hlasování se zdržíte.

Debata se ještě vede. Ale pokud se zdržíme, tak to také ničemu neublíží. Naše červená linie je, že v paktu nesmí být kvóty na přerozdělování migrantů. To držíme. Postoj deklarovala už vláda Andreje Babiše (ANO).

Není to tedy celé zase jen PR, kdy se chcete zdržením se při hlasování o paktu zalíbit voličům, kterým se migrační pakt z principu nelíbí?

Nemyslím si to. Od začátku říkáme to samé. Pro nás jsou červená linie kvóty, všechno ostatní je k jednání. Pan ministr Rakušan řekl, že bychom mohli hlasovat pro většinu bodů, ale kvůli oslabení ochrany vnějších hranic se zdržíme. V paktu nejsou ustanovení v rozporu s dlouhodobou pozicí Česka, zejména co se týče povinného přerozdělování migrantů, proto nemá Česko důvod hlasovat proti. Říkáme ale, že ale chceme ambicióznější řešení pro efektivní ochranu vnějších hranic EU a funkční schengenský prostor.

V Unii i v NATO se hovoří o přijetí Ukrajiny. Pochopitelně to není něco, co by mohlo proběhnout v horizontu příštích let. Jaký má smysl tedy toto téma zvedat nyní?

Ukrajinci mají jednu z nejlépe vybavených a zkušených armád v Evropě. Z toho pohledu by byli pro NATO posilou.

Ukrajinci chtějí patřit na Západ. Rusko nemá právo tomu bránit. Ukrajina dělá celou řadu legislativních změn, aby k EU mohla patřit, ale jedna věc je, jestli ty legislativní změny učiníte, a druhá věc je, jestli je dokážete implementovat. Další podmínkou pro členství v EU jsou ekonomická kritéria. Ukrajina má rozvrácenou ekonomiku a teď nějakou dobu nebude moci plnit tato kritéria.

Vstup do Unie by ale také podle řady politiků mohl celou její stabilitu ohrozit…

EU by musela modifikovat svou zemědělskou politiku… Berme to jako výzvu, jak Evropu posílit. To, že to bude znamenat pro některé země jako pro nás, že se staneme z čistého příjemce evropských peněz čistým plátcem, to je možná pravda. Ale 20 let jsme byli čistým příjemcem. Jestli chceme, aby Evropa byla jednotná a silná, měli bychom do toho jít. Ale v tuto chvíli to není na stole a minimálně deset let nebude.

Kandidát na amerického prezidenta Donald Trump prohlásil, že by nepomohl zemím Aliance, které nedávají dvě procenta HDP na obranu. Dokonce řekl, že by ještě Rusko pobízel, ať si dělá, co chce. Je to podle vás vážné sdělení?

Nelze to bagatelizovat. Je to jisté nebezpečí pro soudržnost a fungování zemí NATO. S tímto narativem bývalý prezident Trump přišel i před minulými volbami.