Článek
„Redaktor uvádí mylné a zavádějící informace o schvalování miliardových zakázek těsně před volbami bez uvážení a z politických důvodů. Některé spekulace dokonce naznačují, že rozhodnutí byla uspěchaná a bez odborné opory. Znamená to snad, že ministerstvo jedná nezodpovědně a netransparentně? Opak je pravdou!“ uvedl resort v reakci na článek Těsně před volbami tlačí Černochová miliardové armádní zakázky.
Zmíněný článek se kromě tanků věnoval také nákupům vozidel Supacat pro 601. skupinu speciálních sil, který se táhne více než deset let.
Posun přišel až po nástupu ministryně Jany Černochové a jejího prvního náměstka Františka Šulce, který měl v minulosti blízko k firmě LPP, jež v Česku zastupovala britského výrobce Supacat.
Načasování podpisu
Obrana zdůrazňuje, že příprava kontraktu na Leopardy 2A8 trvala více než dva roky a že průběžně informovala vládu i Parlament. „Již před více než rokem byla ministryně pověřena jednáním o připojení ke smlouvě. Zastavit na několik měsíců proces, který zahrnuje i časově omezené nabídky, by bylo v současné bezpečnostní situaci nezodpovědné,“ tvrdí ministerstvo.
Redakce však upozorňuje, že v článku nikde není, že by měl být proces zastaven na měsíce – pouze, že podpis smlouvy mohl bez problémů počkat několik týdnů na vládu, která vzejde z říjnových voleb. Dodávky tanků mají totiž podle harmonogramu skončit až v roce 2031, proto je argument ministerstva „současnou bezpečnostní situací“ zavádějící.

Ministryně obrany Jana Černochová, v pozadí první náměstek František Šulc.
Před týdnem německý státní tajemník obrany Benedikt Zimmer převzal od náměstka Šulce Záslužný kříž Ministerstva obrany mimo jiné za vyjednávání o společném nákupu Leopardů 2A8 a o dalších projektech. Vzhledem k dobrému vztahu obou zemí by podpis jistě počkal na příští vládu.
Česká republika byla první, která se přihlásila Německu ke společnému nákupu Leopardů 2A8, nyní je poslední, která se chystá podepsat smlouvu.
Proveditelnost a rozdíly mezi verzemi
Ministerstvo se vymezilo také vůči tvrzení, že chyběla studie proveditelnosti. „Studie byla zpracována a porovnávala Leopardy 2A7, z nichž se vyvinula verze 2A8, s dalšími dostupnými tanky. Výsledek byl jednoznačný – Leopard 2 splňuje požadavky české armády,“ uvedl resort.
Ministerstvo tak samo mimoděk přiznalo, že Leopard 2A8 nebyl v rámci studie proveditelnosti posuzován. Navíc v dokumentu není uvedeno žádné přímé doporučení, který typ tanku je pro Armádu ČR nejlepší.
Servisní smlouvy jako riziko
Kritika se zaměřila i na dlouhodobý problém ministerstva – uzavírání servisních smluv až po podpisu kontraktu. Tyto dodatky přitom mohou výrazně navýšit celkovou cenu zbraňových systémů.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při nedávném nákupu bojových vozidel pěchoty uvedl, že servis měl být součástí původního tendru. „Servis měl být uzavřen společně s tendrem,“ řekl po zveřejnění rozsáhlé kontroly ředitel NKÚ Miloslav Kala. Obranu kritizoval i za vyjednávání nájmu budovy Tokovo, které má být třikrát dražší, než platil zmíněný úřad.
Ministerstvo slova o uzavření servisních smluv odmítá a tvrdí, že postupuje individuálně: „K servisním smlouvám u zásadních projektů přistupujeme tak, aby dávaly strategický smysl, reflektovaly technické potřeby a zapojily český obranný průmysl. Servis tanků bude zajištěn ještě před příjezdem prvního vozidla,“ stojí si za svým i přes kritiku kontrolního úřadu obrana.
Další spor se týká munice. Ministerstvo tvrdí, že redakce lživě uváděla, že bude probíhat testování. „Žádné testování nebude, pořizujeme munici pouze k vojskovým zkouškám,“ uvedlo.
Redakce upozorňuje, že vojskové zkoušky jsou jen jiný výraz pro testování funkčnosti tanku včetně děla. Pokud jde o společný nákup s Německem, kde už byla munice vyzkoušena, nedává podle kritiků smysl za vysoké částky opakovat testy, které již provedl výrobce i alianční armáda. Obvyklou praxí navíc je, že náklady na zkoušky nese dodavatel – jako tomu je u houfnic Caesar.
Komunikace obrany
Ministerstvo vyzvalo redakci, aby si před zveřejněním podobných textů vyžádala oficiální stanovisko. Novinky však upozorňují, že ministerstvo obrany často reaguje s velkou časovou prodlevou a na některé dotazy neodpovídá vůbec.
Po téměř deseti dnech se redakce dočkala odpovědi na otázku, jak budou řešeny servisní smlouvy k nově pořizované vojenské technice (bojová vozidla pěchoty, houfnice atp.). Přestože se ministerstvo omluvilo za prodlení, takto dlouhé reakční lhůty nejsou u jiných úřadů obvyklé a brání redakci v práci.
Problémy v komunikaci ilustruje také případ Komunitního centra pro válečné veterány, které spadá pod ministerstvo a ostře napadlo spolek Paměť národa. Obvinilo jej, že se nevěnuje skutečné péči o veterány a že v jeho databázích figurují i bývalí vojáci wehrmachtu.
Redakce tehdy požádala ministerstvo o vysvětlení. Mluvčí sice reagoval, avšak šéf Odboru pro válečné veterány Robert Speychal dodnes odpověď neposkytl – a to ani přes opakované urgence tiskového oddělení. První dotaz byl zaslán už 14. srpna, poslední urgence následovala 25. srpna.
Bez výsledku skončila i žádost o vyjádření ministryně Jany Černochové, zda se od výroků svého podřízeného distancuje. „Zaslané stanovisko je za mě, tedy za resort,“ uvedl mluvčí David Šíma. Přímou reakci ministryně ani odpověď ředitele Odboru pro válečné veterány a hroby ministerstva obrany plukovníka Roberta Speychala redakce nedostala dodnes.