Článek
Developer postupně neuspěl u kutnohorského okresního soudu, pražského krajského soudu ani Nejvyššího soudu. Ten stavebníkovi vzkázal, že žádný zákon nestanoví povinnost umožnit napojení na vodovod a kanalizaci na svém pozemku.
„Na tom nic nemění, že vlastníkem je obec. Jde o výkon její samostatné působnosti a úlohou obce je ochrana též jiných zájmů a hodnot než zájmu na developerském rozvoji území,“ připomněl Nejvyšší soud.
Argument „chci stavět“ podle Nejvyššího soudu nestačí. „Při takové úvaze developera by se vlastník pozemku mohl dostat do situace, kdy by se mu ze všech stran na pozemku začaly napojovat další osoby, až by měl podstatnou část pozemku ‚prosíťovánu‘. Jestliže developer zahájí svůj projekt bez opatření právního titulu k umístění napojovaného vodovodu a kanalizace, jedná nedbale a na vlastní riziko,“ dodal Nejvyšší soud.
Developer se pak obrátil na Ústavní soud s tím, že justice porušila jeho práva na ochranu vlastnictví, podnikání a soudní ochranu. Namítal, že jeho projekt je v souladu s plánovaným využitím území podle územního plánu, a jako u každé takové stavby se potřebuje připojit na sítě.
Stěžoval si, že podle zákona sice vlastník vodovodů a kanalizací musí napojení umožnit, ale vlastník pozemku, kde se sítě nachází, takovou povinnost nemá. Tím se prý developer dostal do pasti, kterou město zneužívá.
ÚS: Vlastnictví pozemku nestačí
Město se hájilo, že souhlas developerovi nebyl udělen z konkrétních i technických důvodů, když je její záměr rozporný s územním plánem.
Senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem v rozhodnutí, které soud v těchto dnech zveřejnil, stížnost developera jako zjevně neopodstatněnou odmítl.
„Vlastnictví pozemku, ani naplnění některých veřejnoprávních požadavků na výstavbu na takovém pozemku, bez dalšího nevytváří nárok vůči vlastníkům okolních pozemků, aby na úkor svého vlastnického práva poskytovali stěžovatelce v jejím podnikatelském projektu, který na svém pozemku hodlá realizovat, součinnost v podobě omezení svého vlastnického práva,“ konstatoval Ústavní soud.
Soud připomenul, že spor se vedl o vlastnické právo města. „Případné nahrazení jeho souhlasu soudem by tedy představovalo zásah do tohoto ústavně zaručeného práva, k němuž je přitom potřeba zákonná opora,“ napsal Langášek s tím, že naopak developer ve svém vlastnickém právu není nijak omezen, pozemky totiž mohou být stále jeho.
