Městečko na Moravě je pro faráře zakleté, tři během pěti let opustili kněžský stav

Tím posledním byl Lukáš Engelmann, který ohlásil odchod farníkům v neděli na konci mše.

„Mám rodinu, to znamená ženu a dítě. Omlouvám se všem, které jsem pohoršil, šokoval, zklamal, zarmoutil, naštval nebo znejistil. To jsem nechtěl. Je mi to líto, omlouvám se,“ řekl zaskočeným věřícím.

Už před Engelmannem opustili faru a svlékli kněžský kolárek Petr Fichna a Roman Macura. Fichna na podzim 2019, Macura loni v září.

„Každý ze zmíněných má svůj vlastní životní příběh i příběh svého kněžského povolání a okolnosti jejich odchodů z Frýdlantu se velmi liší,“ upozornil mluvčí Biskupství ostravsko-opavského Ondřej Elbel.

Kde se nachází Fichna, nikdo neví. „Úplně vyhořel, totálně. A stáhl se z kněžské služby. Nikdo neví, kde je,“ řekl Macura na adresu Fichny a dodal, že oni dva celibát neporušili.

„Uvědomil jsem si ale, že v něm nechci žít. Že chci žít v nějakém vztahu, a tak jsem odešel,“ vysvětlil muž, jenž odešel do „civilu“ loni v září.

Porušit slib a odejít je pro kněze, jak Macura řekl, vždy těžké. „Já sám, když jsem odcházel, jsem si dal pauzu rok, abych si vše ujasnil,“ prozradil a dodal, že porušení celibátu je stejné jako porušení slibu manželství.

„Je to nějaký závazek. Kněz je veřejně činná osoba, takže je to o to složitější, ale je to stejné jako třeba u politiků, kteří odcházejí z manželství kvůli jiné ženě. To je také porušení nějakého závazku,“ popsal Macura, jenž dnes působí jako psychoterapeut.

„Když máte toho člověka upřímně rád, tak nikdy není jednoduché odejít. U kněží je to jen s tím rozdílem, že jde o lásku k Bohu, ne k člověku,“ dodal.

Macura přiznal, že pochopení pro Engelmanna má. „Myslím, že většina věřících má větší pochopení než kněží, protože žijí v manželství a vědí, co to znamená,“ poukázal s tím, že ví, pod jakým tlakem Engelmann byl.

Že kvůli celibátu ztratila církev dalšího kněze, vadí teologu Marku Orko Váchovi. Přivítal by, kdyby byl celibát dobrovolný.

„Není to otázka víry, jako spíše církevního práva. Papež zdobrovolnění celibátu může teoreticky vyhlásit z balkonu dnes odpoledne,“ řekl a dodal, že smysl celibátu pochopil během pobytu v trapistickém klášteře.

„Zde smysl má, člověk na poušti položí kufry, jde a zajímá se jen o Boží věci, jen o jedinou věc. Celibát byl v katolické církvi vždy ve veliké úctě, u poustevníků, u mnichů. Ta jediná otázka je, zda jej spojovat s kněžstvím. Tedy zda ten, kdo cítí pozvání ke kněžství, musí zároveň přijmout i celibát. Zda to musí být dva v jednom a zda, pokud v narativu katolické církve je celibát darem, musím při kněžském svěcení přijmout v jednom balíčku i dar, o který úplně nestojím,“ táže se Vácha.

Upozornil, že napětí v církvi je veliké, a pokud by papež zdobrovolnil celibát dnes, nikdo neví, zda by se konzervativní křídlo církve neutrhlo.

„Mladí katoličtí muži však takzvaně hlasují nohama. Brněnská diecéze má v kněžském semináři, pokud vím, ve všech ročnících pět bohoslovců, v prvním a druhém ročníku nikoho. Není to tím, že by mladí neměli ochotu k oběti. Mají, zakládají rodiny, přivádí na svět děti, ve veliké většině se obětavě starají o své okolí. Kněžství přitom mají v úctě, jen se necítí sami pozváni k tomuto způsobu životu. Pravda, v naší branži se zázraky občas dějí, avšak pokud neuděláme nic, za dvacet let kněží vymřou,“ varoval Vácha a jedním dechem dodal: „Věřící budou, jen nebudou ti kněží.“