Článek
Průzkum ukázal, že třebaže je důvěra v armádu vysoká, je nyní zároveň silně podmíněna politickými preferencemi, což je podle agentury jev, který se objevil až v souvislosti s otevřeným konfliktem Ruska, které v roce 2022 napadlo Ukrajinu.
„V roce 2020 věřili armádě v zásadě všichni bez ohledu na politickou příslušnost. Ale jakmile se armáda a válka staly výrazným politickým tématem, začala se společnost polarizovat. Považujeme to za velmi nebezpečné, protože v případě krize tu armáda je pro všechny bez ohledu na politické preference. A bylo by velmi vhodné, kdyby tak byla i vnímána,“ popsal analytik STEM Jiří Táborský.
Nejnižší důvěru v armádu mají voliči SPD (55 procent) a Motoristů sobě (70 procent). U stoupenců ANO dosahuje důvěra armády 77 procent a u voličů opozičních Pirátů, stran koalice Spolu (ODS, TOP 09 a lidovci) a STAN se pohybuje mezi 86 a 95 procenty.
Šetření zkoumalo rovněž postoje ke zvyšování obranných výdajů. Ty by podle dlouhodobých závazků ČR měly dosahovat 2 procent HDP, přičemž loni došlo k navýšení hranice na 5 procent HDP, s tím, že 3,5 procenta má jít přímo na armádu a její projekty.
Názor, že by mělo dojít ke snížení stávajících obranných výdajů, konvenuje 14 procentům dotázaných. Podle 39 procent lidí by měly být zachovány na současné dvouprocentní úrovni a podle 32 procent by mělo dojít k jejich navýšení. Meziročně se o 8 procentních bodů snížil podíl lidí, kteří by výdaje snižovali, a o 7 procentních bodů se zvýšil podíl těch, kteří jsou pro jejich zvyšování.
„Když to zjednodušíme, tak asi třetina lidí připouští nějaké zvýšení výdajů. A většinově jsou to voliči předchozí vládní koalice. Pak vidíme meziročně celkem pokles u lidí, kteří si myslí, že obranné výdaje jsou přehnané. Nicméně hlavní volbou je stále setrvání na dvou procentech,“ shrnul Táborský.
Pro snížení výdajů je pětina příznivců ANO, desetina stoupenců Motoristů sobě a 36 procent lidí, kteří volili SPD. Odlišná je situace u opozice, kdy navýšení podporuje 67 procent voličů Spolu, 52 procent voličů Pirátů a 51 procent těch, kteří volili STAN.
Průzkum proběhl od 16. do 23. ledna a zapojilo se do něj 1061 respondentů.
