Lékařských pohotovostí by mohlo být méně, navrhuje Válek

Urgentních příjmů ministerstvo ještě pod vedením ministra Adama Vojtěcha (za ANO) navrhlo 89, mají postupně vznikat do roku 2026. V současné době kraje podle informací na jejich webech zřizují 113 pohotovostí.

„Chceme se bavit o tom, aby byla odpovědnost za zajištění pohotovosti přesunuta na (zdravotní) pojišťovny,“ řekl ministr. Kraje by si podle něj mohly zaplatit další pohotovosti v místech, kde by viděly jejich potřebu. Základem by měla být síť odpovídající urgentním příjmům nemocnic.

Lidé podle Válka nyní nevědí, zda mají se zdravotními potížemi jet na pohotovost nebo na urgentní příjem. Na pohotovosti navíc musí platit 90 korun regulačního poplatku.

Kraje v současné době zajišťují pohotovosti různě. V některých jsou v krajských nemocnicích a fungují nepřetržitě, jinde jsou častější, ale zavírají v 21:00 nebo 22:00 a o víkendech jsou někde v provozu jen dopoledne. V Jihočeském kraji jich funguje 16, v Pardubickém pět.

Spojení lékařských pohotovostí s urgentními příjmy, kam vozí pacienty sanitky, by ve většině krajů znamenalo, že míst, na která se mohou pacienti obrátit, by bylo méně. Například v Jihočeském kraji je naplánováno sedm urgentních příjmů a 16 pohotovostí. Počet by naopak vzrostl v Praze, Brně či Ostravě.

V některých zemích mají povinnost zajistit pohotovost praktičtí lékaři, formálně to platí i v Česku, kde většinou slouží v ordinacích umístěných v nemocnicích. „Síť je různě hustá v různých krajích. Průměrná obsazenost je jeden pacient na hodinu, což je vysoce neefektivní,“ řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Výsledkem toho, že praktik sloužil pohotovost jinde než v nemocnici, podle něj i tak bylo, že do lékárny či na vyšetření tam pacient stejně musel jet.

Ne všichni praktičtí lékaři ale chtějí lékařskou pohotovost sloužit. Díky zredukování počtu pohotovostí by podle Šonky bylo zájemců dost a nebylo by nutné nikoho nutit. „Je obrovské množství lidí, kteří by byli schopni jednou za čas sloužit, pokud by byli dobře ohodnoceni,“ dodal s tím, že jde například o lékaře v penzi nebo lékařky na mateřské.

Praktičtí dětští lékaři by podle předsedkyně jejich sdružení Ilony Hülleové rádi své kapacity doplnili pediatry, kteří slouží na odděleních dětských nemocnic, kde jsou lůžka obsazená jen z 20 či 30 procent. Řešení nevidí ve vzniku ordinací při nemocnicích, kterých vzniklo 52, ale praktikům příliš neulevily. Přesunout nevytížené lékaře do ordinací ale snadno nejde, protože vyhláška stanoví počet lékařů na počet lůžek, nikoliv na počet reálných pacientů.

Ministr považuje navrhovaná řešení za dočasná pro překlenutí nejhoršího stavu. Dlouhodobě je podle něj třeba navýšit počet studentů oborů praktického lékařství. „Efekty těch kroků se neprojeví dřív než za pět, šest či sedm let,“ dodal. Nelze podle něj ani přesunout více kompetencí lékařů třeba na sestry, protože podobný problém s odchody silné generace do penze, jako je v současné době u praktických lékařů, bude u sester nebo radiologických asistentů po roce 2030.