Článek
Fibrilace srdečních síní je jedna z nejčastějších poruch srdečního rytmu, která je spojena s výrazně zvýšeným rizikem závažných komplikací včetně cévní mozkové příhody, srdečního selhání a předčasného úmrtí. Podle expertů jí trpí zhruba půl milionu lidí v České republice.
„Představuje také značnou zátěž pro zdravotnické systémy, a to jak z hlediska dlouhodobé léčby, sledování pacientů a prevence komplikací, tak i z důvodu vysokých nákladů na hospitalizace,“ uvedl mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Jiří Erlebach.
Čím dříve se rozpozná a začne léčit, tím menší riziko komplikací hrozí. A právě na to se zaměřuje výzkum vědce Jakuba Hejče z Mezinárodního centra klinického výzkumu při Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. „Neléčená fibrilace je potenciálně velmi nebezpečná, může vyústit v mrtvici nebo se projevit ve formě selhání srdce. Je tedy důležité ji rozpoznat co nejdříve, než se projeví tímto způsobem,“ vysvětlil Hejč.
AI bude hledat bioelektrické ukazatele
Výzkum má mít přímý dopad na praxi nemocničních klinik. Hejčův projekt využívá umělou inteligenci k analýze 3D modelů srdečních síní, takzvaných elektroanatomických map.
Nově vznikající nástroj má za úkol najít v elektroanatomických mapách nové bioelektrické ukazatele, které by pomohly kardiologům identifikovat specifická ložiska v srdečních síních, jež mohou být zodpovědná za návrat onemocnění. „Nástroj pomůže lékařům léčbu lépe personalizovat a snížit počet opakovaných operací přibližně o třetinu,“ vysvětlil Hejč.
Fibrilace srdečních síní se nejčastěji odstraňuje katetrovou ablací. Jde o téměř neinvazivní zákrok, při kterém se zavedeným žilním katetrem odstraní malá oblast srdeční tkáně, která nepravidelný rytmus způsobuje, a obnoví se tak běžná aktivita srdce.
Nejčastěji se fibrilace síní odstraňuje katetrovou ablací.
Výzkum se však dostal do fáze, která odhalila akutní technickou potřebu. „Zpracování obrovského množství dat vyžadovalo specifický výpočetní výkon, který přesahuje standardní vybavení klinických pracovišť a který nebylo možné na začátku předvídat. Se vzniklou situací se rozhodl v rámci svého programu pomoci vědcům Nadační fond IOCB Tech, a urychlil tak transfer AI softwaru do praxe,“ vysvětlil mluvčí svatoanenské nemocnice Jiří Erlebach.
Podle Hejče se díky grantu podaří obratem pokrýt náklady na potřebné výpočetní stanice, což dovolí pokračovat ve výzkumu bez zdržení. „Český grantový systém je v mnoha směrech nepružný a často vědce nutí k detailnímu plánování financí na několik let dopředu. Pokud tedy potřebují reagovat na náhlou potřebu dalších experimentů či nového vybavení, hrozí zpoždění výzkumu,“ uvedl ředitel Nadačního fondu IOCB Dušan Brinzanik.
Proto letos fond zahájil pilotní program. „Projektům, které mají přímý dopad na klinickou praxi a taková zdržení si nemohou dovolit, nabízí rychlé a flexibilní finanční příspěvky. Ty mají výzkumníkům umožnit pokračovat bez zbytečných prodlev a co nejdříve dostat své poznatky k pacientům,“ objasnil Brinzanik.
